Více než 80 milionů Evropanů trpí určitou formou alergického onemocnění a tento počet neustále stoupá. Odborníci viní z růstu alergických onemocnění především znečištěné životní prostředí. V průběhu posledních 20–30 let dochází k výraznému nárůstu alergických onemocnění v mnoha částech světa a jejich výskyt již není omezen pouze určitým obdobím či prostředím. Tuto explozi alergie lze částečně přičíst ekologickým faktorům. Život v uzavřených prostorách, městské prostředí, znečišťující látky uvnitř budov i ve vnějším prostředí a nové látky, jimž jsme v předchozích letech nebyli vystaveni, to vše pravděpodobně přispělo k tomuto prudkému zvýšení a také k výskytu agresivnějších alergenů. Dalším faktorem je rovněž stresující životní styl. Daní za vzrůst alergických onemocnění pak představují zvyšující se náklady na jejich léčbu. Světová zdravotnická organizace (WHO) například odhaduje, že alergická rýma a zánět spojivek postihuje více než 115 milionů osob na celém světě. K léčbě alergické rýmy je přitom každý rok celosvětově vynaloženo přibližně 20 miliard USD. Tato částka zahrnuje léky, dny pracovní neschopnosti a odborné konzultace u lékaře.
Formy alergie
Ačkoli pylové alergie, jež se objevují na jaře a v létě (často označované jako senná rýma), byly dlouho považovány za běžná onemocnění, dnešní alergie mohou nabývat různých forem včetně alergické rýmy a alergického zánětu spojivek (sem patří senná rýma), alergického astmatu, ekzému nebo atopické dermatitidy, kopřivky, alergie na potraviny či anafylaktického šoku. Platí přitom, že pacienti s jedním typem alergie často trpí i dalším typem, přičemž alergickou rýmu často doprovází další onemocnění jako astma, ekzém, kopřivka a alergie na potraviny. Přibližně 60–80 procent astmatiků trpí také alergickou rýmou.
Přemíra nových znečišťujících látek v interiéru i venku může také sehrávat roli v délce přetrvávání alergie, přičemž dnešní alergičtí pacienti trpí alergiemi déle. Bylo zjištěno, že přibližně u šesti z deseti pacientů postižených alergickou rýmou v Evropě příznaky přetrvávaly více než 11 let; čtvrtina účastníků průzkumu uvedla, že onemocněním trpí celý život.
Co způsobuje alergie?
Mezi typické příznaky alergické rýmy patří vodnatá rýma a svědění v nosu či krku, zarudnutí a slzení očí a neprůchodnost nosu. Je mylné domnívat se, že se alergie objevuje pouze na jaře a v létě, ve skutečnosti často přetrvává po celý rok. V EU téměř polovina pacientů s alergickou rýmou, kteří byli členy skupin alergických pacientů, uváděla výskyt příznaků, jež přetrvávaly déle než dvě roční období, přičemž 15 % z nich vykazovalo příznaky celoročně.
Pacienti s alergickou rýmou nejsou pouze citliví na pyl, přičemž 75 % těchto stavů vyvolávají rostliny, ale mohou mít zvýšenou citlivost na řadu látek nebo alergenů (polysenzibilizace). Přibližně čtyři z deseti pacientů jsou postiženi až pěti látkami. Průměrný počet spouštěcích mechanizmů nebo alergenů u členů skupin pacientů byl vypočten na 4,3.
Pacienti s občasnou alergickou rýmou jsou obvykle alergičtí na venkovní alergeny, jakými jsou pyly a spory plísní; zatímco alergeny, jež se nacházejí v interiéru, jako například roztoči, zvířecí lupy, plísně a houby, častěji způsobují trvalou (perzistující) alergickou rýmu.
Jak se dnes alergie léčí?
Existují různá vyšetření k určení druhu alergie: nejčastějšími jsou bodové prick testy (SPT), krevní testy a náplasťové epikutánní testy. Tyto testy provádějí odborní zdravotničtí pracovníci.
Vyhnout se alergiím v tomto alergeny nasyceném prostředí je prakticky nemožné. V posledních letech se rozšířily pomůcky určené k úlevě od alergických příznaků a reakcí nebo k jejich odstranění. Zatímco úpravy v interiérech, jakými jsou ochranné protipylové sítě, speciální povlaky matrací a bytový textil, vycházejí z osobní preference, podle hlášených výsledků je užívání léků obecně účinnější.
Léčba antihistaminiky je považována za zlatý standard pro řadu alergií, včetně občasné a trvalé alergické rýmy. Trvalé a závažné příznaky by měl vyšetřit lékař. K potlačení dnešních alergií existují účinná moderní antihistaminika, jež lze získat pouze na lékařský předpis a jimiž se obvykle léčí trvalá (perzistující) alergická rýma.
Bohužel je nutno konstatovat, že přes zvýšený výskyt jsou dnešní alergie nesprávně nebo nedostatečně diagnostikovány a nedostatečně léčeny. Většině lidí postižených alergickou rýmou nebyla stanovena diagnóza a neužívají léky na lékařský předpis, přestože mnozí nakupují léky ve volném prodeji.
ze zahraničních zdrojů zpracoval Mgr. Martin Stanko
Vademecum zdraví Léto 2007
