Výraz angína pochází z latinského angere – svírat. Hovorově angínou myslíme zánět patrových mandlí, v lékařské terminologii se jedná o tonsilofaryngitidu.
Jak angína vzniká?
Onemocnění začíná bolestí v krku, ke které se podle původce onemocnění přidružují další příznaky, například zduření krčních mandlí, únava, horečka, malátnost, rýma. Za klasickou angínu považujeme streptokokový zánět krčních mandlí s výrazným lokálním nálezem na patrových mandlích, zduřením podčelistních uzlin a s celkovými příznaky.
Angína je infekční onemocnění horních cest dýchacích způsobené viry nebo bakteriemi. Přenáší se kapénkovou cestou. Za normálních okolností, díky dobré činnosti imunitního systému, je náš organizmus schopen zlikvidovat velkou část škodlivých mikroorganizmů. Dojde-li však k oslabení organizmu (stres, prochladnutí, jiné základní onemocnění), tyto mikroorganizmy se uplatní, pomnoží a způsobí rozvoj onemocnění.
Jaké máme možnosti léčby?
Platí zásada, že podle původce onemocnění volíme i způsob léčby. Mezi nejčastější patogenní (choroboplodné) mikroorganizmy způsobující angínu patří adenoviry, EBV (virus Ebstein-Barrové, původce infekční mononukleózy) a další respirační viry, z bakteriálních pak Streptococus pyogenes skupiny A. Jistě by nemělo smysl na virový zánět podávat antibiotika. Infekce virového původu léčíme symptomaticky, tj. podáváme léky ke snížení horečky, bolesti a léčbu můžeme doplnit vitamínovými přípravky. Pacienti jsou často zklamáni, že přijdou k lékaři s bolestí v krku („mám angínu“) a nedostanou antibiotika. Neuvědomují si, že špatně indikovaná antibiotická léčba by jim nepomohla, naopak mohla by ještě více imunitní systém oslabit. Antibiotika totiž mohou vymýtit i přirozeně osidlující mikroorganizmy, a uvolnit tak prostor pro více patogenní mikroorganizmy, které průběh onemocnění zkomplikují. Jiný případ je, když se běžný virový zánět horních cest dýchacích zkomplikuje, změní se klinický obraz k obrazu bakteriální infekce. Tam mají antibiotika své nezastupitelné místo. U klasické angíny vyvolané streptokoky (bakterie) je stále lékem první volby penicilin. Nejenže jde o velmi účinné antibiotikum v akutní fázi onemocnění, ale předchází i pozdním následkům, které může neléčená streptokoková angína mít.
O strategii léčby se lékař rozhoduje podle klinického nálezu, věku a přidružených onemocnění pacienta a předpokládaného výskytu patogenních mikroorganizmů v dané komunitě. Na základě toho pak volí i výběr antibiotika. Důraz na to je kladen zejména u starších pacientů, kde některá antibiotika mohou způsobovat závažné lékové interakce s ostatními tabletami, které pacient dlouhodobě užívá.
Prevence
V laickém pojetí je angína „bolest v krku“, ale pro lékaře je to soubor diagnóz s různými původci a zejména s odlišnou léčbou. Prevence tohoto infekčního onemocnění je jednoduchá, ale v současné době často špatně splnitelná. V období velkého výskytu respiračních infekcí je třeba se vyhýbat aktivitám ve velkých kolektivech, čímž se snažíme zabránit dalšímu šíření infekce. Každý si jistě vybaví cestu do práce přeplněnými prostředky MHD, kde devět lidí z deseti si před ústa kapesník při kašli nedá a šest z nich vám rovnou všechno nakašle za krk, v lepším případě zezadu. V kanceláři vás už od vchodu zdraví kolega, který si stěžuje, jakou má rýmu, teplotu a kašel, ale je hrdina, protože i přesto jde splnit svou pracovní povinnost.
Kromě základních pravidel prevence infekčních onemocnění je třeba dodržovat pravidelnou životosprávu, minimalizovat množství stresu, v rizikových podzimních a zimních měsících zajistit dostatečný přísun vitamínů (nejlépe v přírodní podobě) a vyhnout se škodlivým návykům, které snižují naší imunitu (kouření, nadměrná konzumace alkoholu, nedostatek spánku apod.).
MUDr. Karolína Perničková
Vademecum zdraví Jaro 2008
