Před rozvojem antibiotik byla angína závažným onemocním především pro své následné komplikace, jakou byla např. tzv. revmatická horečka – onemocnění postihující srdce a klouby. Dnes je však tato komplikace už naštěstí poměrně vzácná.
Co angínu způsobuje?
Nejčastějším původcem angíny je bakterie zvaná streptokokus. Streptokokus může být na krčních mandlích zjištěn i bez toho, aby působil nějaké zdravotní obtíže. Zda dojde k propuknutí angíny, závisí na mnoha faktorech. Rozhoduje naše celková připravenost čelit infekci, agresivita a množství přítomné bakterie.
Infekce patří k tzv. kapénkovým nákazám – tj. šíří se vzduchem, nejčastěji při kašli. Inkubační doba se pohybuje od 2 do 4 dnů. Po tomto období se začnou objevovat první nepříjemné pocity.
Jak se angína projevuje?
Příznaky angíny jsou všeobecně známé. Každý z vás určitě angínu několikrát v životě prodělal. Je to často poměrně banální onemocnění, jehož léčbu však není radno příliš podceňovat.
Už samotný název angína (z latinského angere – svírat) upozorňuje na charakter obtíží spojených s tímto onemocněním. Na počátku choroby se objevují nepříjemné pocity v krku – škrábání, řezání. Obtíže se stupňují při polykání. Snažíte se většinou polykat co nejméně a při jídle si každé polknutí velmi dobře uvědomíte. Někdy se objeví zvýšená teplota i horečka, onemocnění může však proběhnout i při normální teplotě.
Při pohledu do otevřeného hrdla si všimnete zarudnutí měkkého patra a zadní stěny hltanu. Nápadné jsou však především zduřelé a překrvené mandle. Při dalším průběhu nemoci se mohou na mandlích objevit charakteristické hnisavé čepy – drobné bílé flíčky.
V důsledku místního zánětu hrdla dochází k reaktivnímu zduření nejbližších mízních uzlin. Uzliny si můžeme sami nahmatat v oblasti pod dolní čelistí a před ušima. Zvětšené uzliny jsou tuhé a na pohmat bolestivé. Po odeznění infekce se zase rychle zmenší a zapadnou do podkožní tkáně.
První pomoc
První pomocí je jednoznačně včasná návštěva lékaře. Přecházení angíny není rozhodně žádným hrdinstvím a ohrožuje nemocného i jeho nejbližší okolí. Účinnou léčbou jsou antibiotika, která nasazuje nejčastěji praktický lékař. V žádném případě byste si je neměli ordinovat sami.
Léčba musí byt nasazena cíleně s přesným dávkováním a určením celkové doby podávání léku. Rozhodnutí tohoto typu patří do rukou lékaře. Samoléčba může mít za následek jen nedostatečné vyléčení a pěstování odolnosti mikrobů vůči antibiotikům. Protože antibiotika působí na střevní mikroflóru, je vhodné léčbu antibiotiky doplnit přípravkem posilujícím imunitní systém.
U praktického lékaře
Bolesti v krku při polykání provázené teplotami nebo bez teplot, škrábání v krku a pocit nepříjemně oteklého hrdla by vás měly přimět k návštěvě praktického lékaře.
Lékař vás nejdříve podrobně prohlédne. Podívá se vám do krku a pokusí se nahmatat zvětšené mízní uzliny. Pokud vysloví podezření na bakteriální infekční postižení hrdla, obvykle vám ještě udělá tzv. stěr – malou štětičkou se dotkne vašich krčních mandlí – a vzorek odešle na zpracování k mikrobiologovi.
Odběr stěru může lékař doplnit vyšetřením vzorku krve na tzv. sedimentaci. Její naměřená hodnota vypovídá o míře probíhajícího zánětu. Opakovaným odběrem je možné sledovat účinnost léčby.
Pokud má lékař podezření na streptokokovou angínu – při nálezu typických hnisavých čepů na zarudlých a zvětšených mandlích – většinou vám nasadí antibiotika i bez znalosti výsledku stěru. Jedná se většinou o antibiotikum širokospektré.
Důležité je dodržet pravidelnost dávkování a celkovou dobu jejich podávání. Aby byla léčba dostatečně účinná a spolehlivá, musí trvat nejméně 7 dní.
Pokud se angíny často opakují a obtěžují pacienta nadměrným zduřením mandlí, je možné krční mandle chirurgicky odstranit. Zákrok je poměrně nenáročný a zbavuje vás obtíží trvale – krční mandle už znovu nedorůstají. Jako každá operace přináší však i tato pro nemocného určitá rizika. Komplikace spojené s tímto zákrokem odpovídají běžným rizikům vyskytujícím se po malém chirurgickém výkonu. Jsou to nejčastěji bolesti, prodloužené hojení, zvracení a přetrvávající problémy při polykání.
Jaké může angína způsobit komplikace?
Dřívější komplikace v podobě revmatického postižení srdce a kloubů jsou dnes již naštěstí naprostou vzácností. Ojediněle se však může tato komplikace vyskytnout i dnes. Revmatické postižení srdce spočívá zejména ve vzniku deformací na srdečních chlopních. Důsledkem je zhoršení průtoku krve srdcem, které se obvykle projeví srdečním šelestem.
Další komplikací může být náhlé postižení ledvin. Dochází k němu typicky týden až 14 dní po odeznění krčních projevů nemoci. Může ohrozit zejména děti náhlým selháním ledvin. Komplikace se projeví zástavou močení a otokem očních víček. Pokud je zahájena včasná nemocniční péče, je prognóza onemocnění dobrá.
Při rozsáhlých hnisavých angínách může někdy dojít k postupu hnisavého zánětu do hlubších prostor pod krční mandlí. Takový stav je provázen silnými bolestmi a otokem většinou jedné strany hrdla a podčelistní krajiny. Vzniká tzv. absces (tj. hnisavé ložisko), který musí být chirurgickou cestou otevřen a vyčištěn.
Co můžete udělat sami
Velký význam má prevence – předcházení vzniku onemocnění. Očkování proti angíně neexistuje, je tedy nutné chránit se jinak. Nedostatek odpočinku, celková slabost, nízký příjem tekutin, to vše zvyšuje naši náchylnost ke vzniku onemocnění. Chránit bychom se měli zejména ve studených podzimních měsících, kdy je výskyt angíny nejčastější.
zdroj: www.ordinace.cz
Vademecum zdraví Podzim 2006
