Ačkoli astma přináší nepříjemná omezení do našeho života, lze s tímto onemocněním i vrcholově sportovat. V čem vlastně onemocnění astmatem spočívá a jak se léčí?
Co je to astma?
Astma je chronické onemocnění průdušek, jehož příčinou je zánětlivá reakce v průduškové sliznici. Nejde o zánět infekční, jako třeba u bronchitidy při chřipkovém onemocnění. U astmatu vzniká zánětlivá reakce jako obrana na některé látky z okolí, které se do průdušek dostávají při dýchání. Tyto látky nazýváme alergeny. Ty vyvolávají u některých lidí prudkou reakci imunitního systému tzv. alergickou reakci. Alergenem je například pylové zrno, produkty plísní, roztočů, potraviny nebo srst domácích zvířat. K tomu, aby člověk reagoval alergicky, musí mít vrozené vlohy – tomu říkáme atopie. Alergický člověk reaguje jen na ty alergeny, na které je přecitlivělý. Během života se ale další nová přecitlivělost může vyvinout.
Aby vzniklo astma, musí mít alergik ještě další vlohy, které spolu s alergií nakonec vedou ke stavu, který označujeme jako nadměrnou reaktivitu průdušek. U astmatika jsou průdušky nadměrně dráždivé, při styku s alergenem dochází k jejich zúžení stahem svaloviny ve stěně, navíc dochází k otoku sliznice a zvýšené tvorbě hlenu. Zúžení p růdušek pacient vnímá různými příznaky. Při závažném uzávěru průdušek vzniká těžká dušnost, která může nemocného ohrozit na životě – tomuto stavu říkáme astmatický záchvat. Astma má dědičný základ, často vzniká v dětství, ale může se poprvé projevit i v pozdním věku, například při práci v rizikovém prostředí.
Kolik je v ČR astmatiků?
Statistiky uvádějí, že na celém světě žije asi 300 miliónů astmatiků. V České republice je počet astmatiků odhadován na 500 000. U dospělých je to asi u 8 % obyvatel, u dětí je výskyt astmatu až u 10–15 %. Je pravděpodobné, že asi dalších 250 000 lidí trpí astmatem, aniž by o svém onemocnění věděli. To jsou nemocní často s mírnými potížemi, kteří nevyhledají lékaře. Jsou to nemocní s různými typy dlouhodobého kašle, dechovými potížemi při zátěži, nemocní s nočním kašlem či opakovanými stavy zahlenění nebo častými projevy infekcí dýchacích cest.
Jak se astma diagnostikuje?
Astma se projevuje typickými příznaky a lékař zjišťuje podrobně i celou historii (anamnézu) alergických projevů u pacienta a v jeho rodině. Zúžení průdušek (obstrukce) vyvolává pocity nedostatečnosti dechu (dušnost obstrukčního typu), dráždění ke kašli, nemocný může mít pocit zahlenění, někdy tlak a tíži na hrudi, provázené často pískáním na hrudi. Těžší stav brání nemocnému v běžných denních aktivitách či sportu, při těžší dušnosti může dojít díky špatnému okysličování tkání i k promodrání sliznic a kůže. Potíže bývají často v noci, astma se může projevit například pouze nočním kašlem (nejčastější se nemocní budí mezi 2.–3. hodinou ranní), případně i kašlem hned ráno po probuzení. Děti mohou mít například pouze kašel a dušnost při zátěži (při školní tělesné výchově). U kojenců a batolat se astma může projevit opakovanými stavy zahlenění, často v souvislosti s virovými infekty. Protože někdy mohou chybět typické pískoty, myslí se častěji na infekce než na astma a děti jsou často léčeny někdy i zbytečně antibiotiky.
Po rozboru příznaků a historii alergických onemocnění se dále musí prokázat obstrukce (zúžení) dýchacích cest při funkčním vyšetření plic (spirometrií). Spirometrie je proveditelná obvykle až u dětí starších 4 let. Do té doby je základem diagnostiky pečlivá analýza příznaků a rozbor anamnestických údajů. Po průkazu obstrukce se pak podávají inhalačně léky, které umí rozšířit průdušky. Pokud je lék účinný a normalizuje průsvit průdušek, je diagnóza astmatu potvrzena. Někdy může mít pacient příznaky a normální plicní funkci, pak se astma prokazuje naopak inhalací mírně provokujícího roztoku, který u astmatika vyvolá nezávažné, ale funkčně měřitelné zúžení průdušek. Někdy se diagnóza potvrdí až po nasazení protiastmatické léčby za několik týdnů. Zlepšení stavu po léčbě nakonec diagnózu potvrdí.
U astmatika je nutné dále provést podrobné vyšetření alergologem, je nutné vyšetřit nos, vedlejší dutiny lékařem otorinolaryngologie (ORL vyšetření), při prvním vyšetření se provádí i skiagram hrudníku (rentgen plic). Alergická rýma je například známým rizikovým faktorem pro vznik astmatu.
Rizika a prevence
Za významná rizika se považují především alergická zátěž jakéhokoliv typu u rodičů, především u matky, alergické projevy u dítěte – především přítomnost atopického ekzému.
Primární prevence zatím nebyla nalezena. Sekundární a terciální prevence znamená určitý postup, který má složku lékovou (farmakologickou), kam patří preventivní léčba včetně alergenové vakcinace a nefarmakologickou, která zahrnuje technická a režimová opatření, včetně úprav bytového, školního, pracovního prostředí s cílem odstranění všech spouštěčů alergické reakce, pokud je to vůbec možné.
Alergie na zvířata je například jednou z velmi častých příčin vzniku astmatu. Nejagresivnější alergeny produkuje kočka, ale jsou známé alergie i na jiná (pes, králík, morče, křeček aj.). Proto radíme zvířata do domácnosti alergiků a astmatiků nepořizovat. Omylem jsou názory, že je rozdíl mezi zvířaty s dlouhou a krátkou srstí. Zvířata totiž vylučují alergeny především tělními produkty (moč, sliny, maz, pot).
Jak se astma léčí?
Samotnou dispozici k alergické reakci nelze zatím zcela vyléčit. Umíme ale dnes s vysokým stupněm účinnosti a bezpečnosti alergický zánět v průduškách tlumit a to do té míry, že často může i zmizet. K tomu je ale zapotřebí podávat léčbu dlouhodobě, často celoživotně. Léky, které užíváme v léčbě astmatu se nazývají antiastmatika a dělí se do dvou skupin. První skupinu léků, které dokáží uvolnit zúžené průdušky, nazýváme záchranné nebo uvolňující. Podmínkou je, aby takový lék působil rychle a vedl k úlevě. Tyto léky užívá pacient při potížích. Astma je ale zánětlivé onemocnění, a proto musí nemocný užívat dlouhodobě klíčové léky s protizánětlivým působením, tato druhá skupina je velmi důležitá a po jejich pravidelném užívání je zánět velmi dobře tlumen a nemocní nepotřebují užívat léky záchranné (první skupinu).
Obě skupiny antiastmatik se téměř vždy užívají inhalační cestou, k dispozici je celá řada inhalačních systémů. Hlavními léky s protizánětlivými účinky jsou v současné době kortikosteroidy. U astmatiků se podávají v minimálních dávkách přímo na sliznice průdušek inhalačně. Je prokázáno, že jsou bezpečné i pro nejmenší děti. Od té doby, kdy se inhalační kortikosteroidy zavedly do praxe, výrazně ubylo těžkých stavů, klesla nemocnost a úmrtnost na astma, klesly počty hospitalizací. Inhalační kortikosteroidy nejsou určeny k okamžité úlevě při obtížích a berou se pravidelně dlouhodobě, prakticky po celý život. Pokud se tato léčba vysadí, může se po nějaké době zánět zase postupně aktivovat.
Astma v těhotenství
Pro plod i pro matku je nejdůležitější, aby bylo astma po celou dobu těhotenství pod kontrolou. Zhoršení stavu spojené s dušností matky je pro plod větším ohrožením než jakákoliv antiastmatická léčba. Léky, kterými dnes astma léčíme, je možno užívat po celou dobu těhotenství, aniž by pro dítě znamenaly jakékoli nebezpečí.
Prim. MUDr. Norbert Pauk
Vademecum zdraví Podzim 2007
