Riziko cévní mozkové příhody se týká každého z nás. Nejčastěji sice postihuje lidi po 70. roce života, ovšem stále častější je výskyt u lidí v produktivním věku a nevyhýbá se ani mladým; dvacetiletý člověk s CMP dnes již není výjimkou.
Co je cévní mozková příhoda?
Cévní mozková příhoda (CMP) je urgentním stavem v neurologii, kdy z důvodu poruchy krevního oběhu mozku dochází k ložiskovému nebo povšechnému poškození mozkových funkcí. CMP patří spolu s infarktem myokardu a nádorovými onemocněními k nejčastějším příčinám úmrtí a invalidity obyvatel civilizovaného světa. V České republice je CMP postiženo více než 30 000 osob ročně – to je takové menší město – z toho asi 30 % zůstává handicapováno těžce a 30 % lehce. V počtu onemocnění a v úmrtnosti na CMP nám v Evropě patří nelichotivé přední místo. Ve srovnání se zeměmi EU je v naší populaci do 65 let úmrtnost na CMP více než dvojnásobná, zejména u mužů ve věku 49 až 65 let.
Příznaky CMP
Příznaky cévní mozkové příhody jsou akutní a nepřehlédnutelné. Dochází k poruše nebo k úplnému výpadku určité funkce mozku, a to nejčastěji na jedné polovině těla. To znamená, že pocítíme některé z těchto příznaků:
– Náhlé oslabení nebo ochrnutí, necitlivost končetiny nebo tváře jedné poloviny těla – najednou neovládáme dobře ruku, vypadávají z ní předměty, končetina je neobratná a jakoby necitlivá, dolní končetina přestane sloužit jako opora, zakopáváme, neudržíme dobře stabilitu, cítíme se nemotorní, tvář může ztuhnout a poklesne ústní koutek. Určitá část těla jako by nebyla naše. I přechodné brnění tváře nebo končetin, které se může zase upravit, je situací, která může být předzvěstí CMP a vyžaduje pozornost.
– Náhlá zmatenost, potíže s porozuměním a vyjadřováním, hledáme slova, nedokážeme správně artikulovat, nerozumíme okolí, máme potíže se čtením nebo psaním.
– Náhlá porucha zraku na jednom nebo obou očích, náhlé zastření nebo zdvojené vidění.
Náhlá porucha rovnováhy nebo koordinace pohybů a chůze. Náhlá velmi intenzivní bolest hlavy, jakou jsme nikdy neměli.
Lidově hovoříme o mozkové mrtvici, setkat se můžeme i s termínem iktus (úder). Je velmi důležité věnovat těmto příznakům pozornost a neodkladně volat RZP, která dopraví nemocného na specializované pracoviště. Klíčem k tomu, aby příhoda zanechala co nejmenší nebo žádné následky, je časový faktor. Dnes se nedíváme na nemocného s CMP fatálně. Víme, že se nejedná o neléčitelnou záležitost, protože k dispozici máme možnost účinné léčby, rozhodnutí o její aplikaci je však limitováno prvními několika hodinami.
Příčiny cévní mozkové příhody
Rozlišujeme dva typy CMP – nedokrvení nebo krvácení, v obou případech dochází k poškození mozku s poruchou mozkových funkcí. V 80 % se jedná o ischemickou CMP, tzv. mozkový infarkt, kdy dochází k náhlému nebo postupnému omezení či přerušení přívodu krve, a tím i kyslíku k buňkám určité oblasti mozku. Příčinou bývá aterosklerotický proces, důležitým faktorem je krevní tlak. V 15 % dochází k hemoragické CMP, tedy ke krvácení do mozku, jehož příčinou je nejčastěji hypertenze, v 5 % je příčinou krvácení prasknutí poškozené cévní stěny.
Možnosti léčby
Pacient s podezřením na CMP musí být neodkladně směrován na pracoviště schopné rychlé diagnostiky, jedná se o tzv. iktové jednotky s týmem specialistů, kteří rozhodnou o optimálním léčebném postupu. Je důležité si uvědomit, že u ischemické CMP došlo k dynamickému vývoji v léčbě, k dispozici máme trombolýzu s možností rozpuštění krevní sraženiny přímo v cévním řečišti. Podání trombolýzy je limitováno časem a je závislé na organizaci primární péče a včasné dopravě nemocného do nemocnice. Trombolýza má i svá úskalí a rizika, proto indikace a její provedení patří do iktových center. Mozkové krvácení je vždy závažný stav, jeho léčba je buď neurochirurgická, nebo konzervativní.
Rehabilitace
O osudu nemocného je rozhodnuto v prvních hodinách po cévní mozkové příhodě. V dalším období je prioritní rehabilitace, která po stabilizaci interního stavu má být prováděna na specializovaném pracovišti s dostupností nejen fyzioterapie, ale i ergoterapie, logopedie a psychoterapie tak dlouho, dokud je markantní zlepšování funkčních schopností. Cílem je návrat do aktivního a kvalitního života.
Co je nejdůležitější?
Nejdůležitější je prevence. Ovšem když se cévní mozková příhoda projeví, pak je zásadní rychlost: příznaky CMP musíme znát a nepodcenit je, musíme rozeznat první signál příznaků CMP a zaznamenat čas vzniku, zajistit rychlou dopravu do nemocnice, příslušná vyšetření a rozhodnutí o možnosti moderní léčby.
Pokud cévní mozková příhoda zanechala následky v poruše řeči nebo kognitivních funkcí, hybnosti a stability, pokud došlo ke ztrátě soběstačnosti a k neschopnosti péče o vlastní osobu, je pro pacienta v již stabilizovaném stavu nejdůležitější rehabilitace.
Kdo je ohrožen?
K hlavním rizikovým faktorům CMP patří hypertenze, onemocnění srdce, zejména porucha rytmu, cukrovka a porucha metabolizmu lipidů. CMP není dědičná, i když genetická dispozice k onemocnění cév je nezpochybnitelná. Rizikové faktory jsou známé. Je to náš život a jeho způsob může každý z nás v mnohém ovlivnit, nelze se spoléhat jenom na medicínu, ale sami můžeme redukovat riziko cévních onemocnění tím, že aktivně minimalizujeme rizikové faktory. Jedná se o známá preventivní opatření proti urychlování aterosklerotických změn cév a týkají se úpravy životního režimu, kouření, redukce hmotnosti u obézních, vyhýbání se tučným jídlům, dodržování pitného režimu a pravidelné fyzické aktivity. Některé rizikové faktory, jako věk, pohlaví nebo rodinnou zátěž, neovlivníme. Řadu dalších však ovlivnit můžeme.
Prevence by měla být zaměřena na jedince s pozitivní rodinnou anamnézou, preventivně by měli být vyšetřeni hematologem a v lipidové poradně lidé, kterým některý z rodičů zemřel na CMP, aby mohla být včas zahájena případná terapie a úprava režimu. Každý člověk s opakovaně naměřeným krevním tlakem vyšším než 135/85 je ohrožen CMP. Krevní tlak je u nás nesmírně podceňován, jeho změření jednou za několik let nelze považovat za účinnou prevenci, zejména když naměřená vyšší hodnota bývá bagatelizována a dále již zůstává nekontrolována. V praxi jsou běžné případy, kdy CMP je prvním projevem neléčené hypertenze, udává se, že asi polovina nemocných s hypertenzí není léčena vůbec a hypertenze je odhalena až při infarktu myokardu nebo CMP. Pouze 20 % pacientů s již zavedenou léčbou hypertenze je léčeno účinně. V neurologické praxi se běžně setkáváme s pacienty nejrůznějšího věku, kteří mají závratě, pocit houpání nebo plavání v prostoru, bolesti hlavy nebo se jen tak trochu necítí dobře. Přitom jejich rozhodujícím onemocněním bývá nepoznaná nebo nedostatečně léčená hypertenze. Zde je velká rezerva. Vysoký krevní tlak nebolí, a tak se jedná doslova o časovanou bombu.
MUDr. Hana Adamčová
Vademecum zdraví Léto 2008
