Onemocnění trávicího traktu tvoří nesmírně pestrý soubor chorob a stavů, před kterými doslova není úniku. Jestliže šťastní z nás nemusejí nezbytně onemocnět chorobami oběhu či vylučovacího systému, je vysoce nepravděpodobné, abychom se neseznámili alespoň s nejběžnějšími chorobami trávicí trubice a souvisejících orgánů, jako jsou například infekční průjmy, zácpa či hemoroidy.
Podobně jako celá medicína, je i gastroenterologie vystavena nesmírně dynamickým změnám. Bouřlivý rozvoj teoretických poznatků je následován zdokonalováním stávajících a vývojem zcela nových diagnostických i léčebných metod. Je ovšem třeba přiznat, že přes spektakulární pokrok většinou z těchto chorob stále doslova trpíme. U některých z nich nebylo dosud dosaženo zásadního obratu v léčbě. Každý krůček kupředu, jak v diagnostice, tak v léčbě, je vyvážen často násobným zvýšením nákladů. Některé nové zobrazovací přístroje stojí miliony eur, jeden den na jednotce intenzivní péče desítky tisíc korun, statisíce i miliony léčba některých chronických onemocnění. Choroby trávicího traktu jsou často velmi tradiční onemocnění, známá po staletí. Jejich zjišťování v populaci se mění jednak s tím, jak fakticky stoupá či klesá jejich výskyt, jindy v souvislosti s tím, jak se vyvíjejí vyšetřovací metody. Z různých i metodických důvodů se jejich výskyt často obtížně posuzuje a mění se jak geograficky, tak i v čase. Příčiny a souvislosti se často nesnadno posuzují, zejména proto, že manifestace chorob často následuje příslušné změny (například ve stylu života či v životním prostředí) se zpožděním několika desetiletí. Nejzásadnějším faktorem ovlivňujícím populaci celoplošně je obezita, která se se všemi chorobnými důsledky stává skutečnou pandemií moderní civilizace, a stárnutí.
Spektrum gastroenterologie
Na jednom okraji spektra gastroenterologických chorob jsou takzvané funkční poruchy. Zjednodušeně řečeno jde o stavy, kdy osoba trpí dlouhodobě příznaky poruchy zažívání či bolestmi břicha, aniž by dlouhodobě docházelo k zřetelnému zhoršení zdravotního stavu a při komplexním vyšetření se nenalezne žádná strukturální odchylka. Přibližně polovina z těch, kteří navštěvují odborného lékaře gastroenterologa, trpí právě funkční poruchou. Přístup k těmto nemocným musí být neobyčejně kvalifikovaný a trpělivý, většinou se jedná o skutečné chroniky. Přestože obvykle nevykazují zjevné zhoršení zdravotního stavu, funkční poruchy postiženého často nesmírně obtěžují a výrazně zhoršují jeho kvalitu jeho života. Specifická léčba vedoucí k plné úzdravě prakticky neexistuje a většinou se musíme spokojit s léčbou symptomatickou.
Na opačném pólu, pokud jde o ohrožení života, stojí nádory. Patří sem nejčastější zhoubná onemocnění vůbec, jako jsou karcinom jícnu, žaludku, jater, slinivky břišní a zejména tlustého střeva. Přes pokrok v radioterapii i chemoterapii zásadní metodou dávající šanci na plnou úzdravu je operační odstranění, pokud je provedeno včas, před rozšířením zhoubného bujení do dalších orgánů (nejčastěji lymfatických uzlin a jater). Včasné odstranění nádoru je podmíněno informovaností nemocného, zkušeností a dovedností lékaře gastroenterologa a dostupností moderních diagnostických metod.
Další tradiční onemocnění trávicí trubice a souvisejících orgánů zahrnují zánět jícnu, žaludeční a dvanáctníkový vřed, střevní záněty, hemoroidy, záněty jater a cirhózu, záněty slinivky a žlučové kameny. V jejich diagnostice se vedle laboratorních metod, jejichž výsledky jsou často nespecifické, uplatňují moderní zobrazovací metody. Diagnostikují, lokalizují chorobu a posuzují rozsah postižení s možností potvrzení histologickým (mikroskopickým) vyšetřením tkáňového vzorku. Z nepřímých zobrazovacích metod se provádí nejčastěji ultrasonografie. Klasický rentgen se zobrazením pomocí kontrastních látek je na ústupu. Nové radiologické technologie zahrnují počítačovou tomografii, magnetickou tomografii a některé principy nukleární medicíny. Orgánové zobrazení tak nabývá velké přesnosti. Dokonalý a přímý pohled do dutých orgánů umožňuje digestivní endoskopie. Její obraz se stále zdokonaluje, v jejím dosahu je dnes celá trávicí trubice, žlučovody a vývody slinivky i dutina břišní, a to až na úroveň buněčných struktur.
Z ostatních tradičních chorob nabývá na významu refluxní nemoc jícnu projevující se zejména pálením žáhy, ale poměrně často i astmatem a infekcemi dýchací soustavy. Pravidelné obtíže má významná část dospělé populace, zejména v důsledku narůstající obezity a patrně při méně časté infekci žaludku bakterií Helicobacter pylori. Kromě nepříjemných symptomů a vysokých nákladů na prakticky doživotní léčbu je jejím důsledkem stále častější karcinom jícnu.
Vřed žaludku a dvanáctníku vzniká nejčastěji v důsledku činnosti zmíněné bakterie a při užívání protirevmatických léků. Vřed se podobně jako jiné infekční komplikace léčí antibiotiky. Jeho výskyt se snížil a komplikace a nutnost operovat pro chronické obtíže jsou výjimečné. To ovšem neplatí pro vřed komplikující protirevmatickou léčbu, který se často projeví až krvácením bez předcházejících varovných příznaků. Ve Spojených státech umírá na tuto komplikaci více lidí než na AIDS, ochrana je přitom účinná a snadná – spočívá v podobě trvalého užívání léků snižujících žaludeční sekreci.
Střevní záněty, zejména Crohnova nemoc, jsou z ne zcela jasných důvodů na vzestupu. Objevila se nová vysoce účinná tzv. biologická léčba. Kvalita života většiny postižených je uspokojivá, léčba bývá ovšem doživotní a poměrně často je zatížena významnými vedlejšími účinky. Většina nemocných se též dočká operačního řešení, které nadto obvykle neznamená plnou a trvalou úzdravu.
Játra a slinivka břišní bývají často postiženy v důsledku alkoholizmu. Je až neuvěřitelné, že průměrná konzumace alkoholu v Čechách je celosvětově na nejvyšší úrovni, hned za Lucemburskem; Slovensku patří zase primát v úmrtích v důsledku alkoholizmu. Infekce hepatitidou B klesá v důsledku očkování, stoupá však výskyt hepatitidy C. Přes existenci nových léků není stále úplné vyléčení virových zánětů jater běžné a dlouhodobá léčba je mimořádně nákladná. Jediným řešením v případě rozvinuté cirhózy (u alkoholizmu je podmínkou abstinence) je transplantace jater. V Čechách je transplantační program rozvinut na vysoké úrovni.
Záněty slinivky břišní jsou nepříliš častá, zato velmi závažná onemocnění. Významnou komplikací u chronického zánětu je cukrovka. Běžným onemocněním zůstávají žlučové kameny, suverénním přístupem je laparoskopie a endoskopie.
Nejlepší prevencí je střídmost
Přes veškeré pokroky v diagnostice i léčbě zůstávají choroby trávicího systému vážným problémem, který ve svém úhrnu rozhodně nemizí. Nové léky zmírňují obtíže a eliminují komplikace, kromě antibiotické léčby Helicobacter pylori a protivirové léčby u zánětů jater však nemíří přesně na samu podstatu onemocnění. O diagnostických novinkách již byla zmínka, endoskopie se také ve zvýšené míře uplatňuje v léčbě zejména krvácení, odstraňování kamenů žlučových cest a drobných nádorů a překlenutí zúžení dutinových orgánů na všech úrovních. Choroby trávicího traktu jsou přitom do značné míry preventabilní, jinými slovy na vzniku většiny z těchto chorob se podílí průvodní negativní jevy moderní civilizace: obezita, alkoholizmus a kouření. Se zvyšováním průměrného věku souvisí vysoký výskyt nádorů. Zvýšená hygiena má důsledky pozitivní – v následném ubývání infekce Helicobacter pylori –, ale i patrně negativní – ve zvyšujícím se výskytu Crohnovy nemoci.
Prof. MUDr. Julius Špičák, CSc.
Vademecum zdraví Podzim 2008
