Čeleď: Liliovité – Liliaceae
Původ a výskyt: Rostlina je domácí v Orientě. Od nejstarších dob se však pěstuje na celém světě jako zelenina.
Sbíraná droga: cibule – Bulbus cepae
Čas a způsob sběru
Cibule se sklízí koncem července nebo začátkem srpna. Dá se sice dobře sušit, avšak nejúčinnější je, jako všechny druhy zeleniny, syrová. K léčebným účelům se nejvíce využívá přírodní šťáva pro obsah látek s antibiotickými účinky.
Nejdůležitější obsahové složky
V cibuli jsou mimo jiné obsaženy silice (asi 0,1–0,25 %), bílkoviny, tuky, minerální látky (Na, K, Ca, P, Fe), vitamíny A, B1, B2, B6 a E a fytoncidy.
Praktické využití
Cibule má velmi široké uplatnění, ať již jako zelenina nebo koření či lék. V lékařství ji lze užít jako účinnou látku proti choroboplodným mikroorganismům a lze ji použít podobně jako penicilin při infekčních onemocněních. Užívá se též při nachlazení a proti kašli, příznivě působí na činnost žlučníku a ledvin, u diabetiků snižuje hladinu cukru v krvi.
Cibulová kůra má vliv na odstranění vodnatelnosti v dolních končetinách, v břiše, v játrech, na pohrudnici nebo v osrdečníku. Pro tento účel doporučuje dr. Schneider jíst 10 až 15 středně velkých cibulí denně po dobu několika týdnů. Upravují se jako cibulový salát s medem nebo s trochou citronu, oleje a kysané smetany.
Použití přírodní cibulové šťávy je velmi široké. Její chuť lze zlepšit trochou medu. Rozpouští a vylučuje hleny, pomáhá při kašli, nachlazení, kataru průdušek, při žaludečních a střevních katarech, hyperaciditě, nechutenství, bolestech hlavy a jako antidiabetikum (v tomto případě neslazená medem). Cibulovou šťávou potíráme postižené místo při bodnutí hmyzem. Zábaly velmi dobře působí na vředy a omrzliny, ale také při bolestech v krku. Cibule nachází rovněž uplatnění ve vlasové kosmetice, jelikož omezuje tvorbu lupů a zabraňuje nadměrnému tvoření mazu. Dříve se cibulové slupky používaly k barvení vlasů.
z knihy Příroda léčí vydané nakladatelstvím Granit
Vademecum zdraví Jaro 2006
