Atopický ekzém (nebo v poslední době používaný termín atopická dermatitida) je velmi časté kožní onemocnění, které postihuje jak děti, tak dospělé, a to stenjnou měrou obě pohlaví. Četnost onemocnění se odhaduje v populaci na 5 % i více, u dětí do 10 let dokonce na 10–15 %. Je to číslo velmi vysoké a vzhledem k tomu, že se na jeho vzniku významně podílí dědičné sklony, se dá očekávat, že se bude stále zvyšovat. Za posledních 20 let počty případů dramaticky přibyly (tehdy byla četnost nemoci v populaci jen 3 %).
Co ekzém způsobuje?
Název onemocnění je odvozen od řeckého slova „atopos“ – něco, co není na svém místě. Kůže totiž reaguje na řadu zevních i vnitřních podnětů nepřirozeně – vznikem vyrážky a silným svěděním. Podkladem jsou hlavně imunologické změny a sklon k alergiím, které jsou dány geneticky. U rodičů nebo blízkých příbuzných se přitom nemusí jednat jen o atopický ekzém, ale mohou trpět na alergickou rýmu či astma, potravinovou alergii, kopřivky, migrény, na alergii na včelí či vosí bodnutí nebo na léky. Všechny vyjmenované choroby mají stejný „atopický“ podklad a v různých generacích se mohou měnit (matka s pylovou alergií má dítě s atopickým ekzémem apod.). Bylo by zjednodušením obviňovat ze vzniku onemocnění pouze dědičnost a imunologické poruchy. Podkladem atopického ekzému jsou i změny metabolizmu kůže, podílí se na něm i nervová soustava. To vše uvádí kůži do jakéhosi stavu pohotovosti a vlivem nejrůznějších provokačních faktorů je nastartován proces zánětu kůže se všemi nepříjemnými důsledky: vyrážky, svědění, nespavost, poruchy koncentrace atd. Provokačních faktorů je mnoho: některé potraviny, alergeny ve vzduchu – prach, roztoči, zvířecí alergeny, pyly –, kontakt kůže s chlorovanou vodou, s některými mýdly, chemikáliemi, rostlinami, ale i infekční onemocnění a stavy snižující imunitu (např. dlouhodobý stres a vyčerpání) a také vlivy psychické. Z tohoto pohledu je zřejmé, že mnoho civilizačních faktorů (znečištění prostředí, velké neupravované plochy s plevelem apod.) a změna návyků chování (např. konzumace exotických potravin, chování domácích zvířat v bytech atd.) zvyšuje pravděpodobnost vzniku onemocnění.
Jak se ekzém projevuje?
Ekzém může vzniknout v kterémkoliv věku od dětství až do dospělosti. V dětství to bývá nejčastěji v kojeneckém období, ale i později – u předškoláků nebo v pubertě. Projevy se různí, a to nejen podle věku, ale i individuálně. Společným rysem je silné svědění, které mnohdy ruší spánek a zhoršuje schopnost soustředění.
U kojenců začíná ekzém nejčastěji v obličeji. Na tvářích se objevují červené pupínky, které splývají do větších ploch s tendencí k mokvání (tzv. ouročky). Onemocnění se může šířit dále na ramena, trup i končetiny. Děti mají často celkově suchou, drsnou kůži. Kolem prvního roku se ekzém na obličeji zmírňuje, objevuje se zarudnutí v potivých místech (pod krkem, ve faldech, v loketních a podkolenních jamkách). U starších dětí a dospělých je ekzém často na očních víčkách, na krku a ve výstřihu, v loketních a podkolenních jamkách, na zápěstích, na nártech, na hřbetech rukou a na prstech. Při dlouhodobém trvání ekzému se stává kůže zhrubělou, zesílenou, s výraznějšími kožními rýhami. Tyto změny jsou patrné i v období zlepšení. Ekzém na rukou se mimo jiné projevuje praskáním přesušené kůže, hlavně nad kloubky a na konečcích prstů. Silné svědění vede ke škrábání a viditelným škrábancům. Jindy se jedná o silně svědivé uzlíky zanořené v kůži předloktích a na dolních končetinách. Vyjmenované příznaky nejsou zdaleka všechny – časté jsou např. praskliny ušního lalůčku nebo olupování rtů, světlé okrsky kůže na tvářích a pažích a mnoho dalších. Je patrné, že atopický ekzém má mnoho tváří a jeho diagnóza je někdy obtížná i pro odborníka. Atopická kůže je méně odolná vůči zevním vlivům, a tedy i vůči bakteriálním a virovým kožním infekcím. Častou infekční komplikací ekzému u dětí chodících pravidelně plavat, jsou drobné bradavičky (moluska), které se na kůži rychle šíří, mohou být mnohočetné a časem zhnisat. Ani klasické běžné bradavice na chodidlech a rukou nejsou vzácností. Nebezpečnou komplikací spojenou s celkovými příznaky (horečkou, schváceností) je oparová infekce v ložiskách ekzému, šířící se i na zdravou kůži a v závažných případech způsobující meningoencefalitidu. Osoby s čerstvým výsevem oparu by neměly atopické dítě ošetřovat, mazlit se s ním a líbat ho. Běžnou komplikací je bakteriální infekce kůže, ke které dochází zanášením infekce do kůže při škrábání. Projevuje se mokváním a tvorbou strupů.
Průběh onemocnění
Průběh je kolísající; střídají se období zlepšení až úplného vymizení ekzému s obdobími zhoršení. Ke zhoršení dochází vlivem nejrůznějších výše uvedených vlivů, příčina většinou nebývá jedna, ale kombinuje se jich více. Často se setkáváme se sezónním kolísáním – ke zhoršení dochází v zimě, v létě se ekzém zlepšuje nebo mizí úplně. V zimě se díky suchému vzduchu v místnostech kůže více vysušuje, neprospívají jí ani vrstvy oblečení, popřípadě ani častější infekty. V létě se projevují příznivé klimatické vlivy (slunce, větší vlhkost vzduchu, volné oblečení). K prudkému zhoršení může dojít i při náhlých změnách počasí. Jiní pacienti očekávají zhoršení vždy při horečnatém onemocnění, další při psychické zátěži, někteří po požití určitých jídel nebo léků. Pylovým alergikům se ekzém zhoršuje v pylové sezóně, a to hlavně na odkrytých partiích těla, kde jsou vzdušné alergeny v kontaktu s kůží (na víčkách, na krku a ve výstřihu). Je na pacientovi a lékaři, aby po přitěžujících faktorech společně pátrali.
Jak se ekzém léčí?
Léčba ekzému je velmi obtížná. Dá se říci, že ekzém lze léčit, ale jednou provždy ho vyléčit nelze. Vrozená dispozice k alergickým reakcím je trvalá a často se stává, že ekzematikovi, který neměl řadu let potíže, se ekzém vrací. S tím je potřeba počítat např. ve volbě povolání, provozování sportu a koníčků. Cílem léčby je kromě zlepšení kožních projevů hlavně odstranění svědění a zlepšení kvality života. K tomu přistupuje potřeba odstranit suchost kůže – suchá kůže svědí a je náchylná ke vzniku ekzému. Lékař předepíše nebo poradí pacientovi, jaké „emoliens“ (prostředek na zvláčnění kůže) má používat. Na trhu je pestrá paleta vhodných prostředků, které při důsledném denním používání dokážou kvalitu kůže výrazně zlepšit.
Na ekzémem postižená místa aplikuje pacient léčivou mast. V akutních fázích se neobejdeme bez kortikoidních (hormonálních) přípravků, které dokážou ekzém rychle zmírnit a poté jej můžeme doléčovat nehormonálními prostředky.
Při dlouhodobém používání kortikoidních přípravků může dojít k nepříjemným vedlejším účinkům, jak celkovým (přibírání na váze, vznik cukrovky, vysokého krevního tlaku, u dětí zpomalení růstu a další), tak lokálním (ztenčení kůže, zvýšené ochlupení, dočasná ztráta pigmentu, sklon kůže k infekcím atd.). Obava z těchto komplikací často vede ke strachu z používání kortikoidů, kortikofobii, která je ale neopodstatněná, pokud pacient respektuje doporučení lékaře týkající se četnosti a délk těchto léků. V současné době se bez nich neobejdeme a v rukou zkušeného lékaře jsou neocenitelným pomocníkem. Moderními léky jsou tzv. lokální imunosupresiva – masti, které mají silný účinek na ekzém a přitom neobsahují kortikoidní složky. Ani tyto léky nejsou bez úskalí a je třeba je používat velmi uvážlivě a v teprve v případech, kdy běžná léčba selhává. Celkové léky mají zabránit svědění, jedná se o antihistaminika. Některé z nich mají tlumivý účinek (používají se večer), jiné schopnost koncentrace nesnižují. V těžkých případech je potřeba podávat léky, ovlivňující imunitu. Využít lze i tzv. fototerapii – léčbu umělým zdrojem UV záření, která se provádí na specializovaných pracovištích. Příjemným doplňkem léčby je klimatický pobyt na horách nebo u moře či lázeňská léčba.
Prevence
U rodin, ve kterých se vyskytuje atopický ekzém nebo jiné atopické onemocnění, se zaměřujeme na prevenci, protože pravděpodobnost postižení dítěte je vysoká, i pokud onemocněním trpí jen jeden rodič. V prvním roce života se zaměřujeme hodně na stravu dítěte, která se často stává prvním alergenem, se kterým se dítě setkává. Klademe důraz na dostatečně dlouhé kojení a volíme potraviny, které jen málokdy vyvolávají alergii. Současně se chováme šetrně k pokožce – nedoporučujeme dlouhé koupání, pěny do koupelí, dítě oblékáme do čistě bavlněného oblečení. I později je potřeba poučit rodiče o všech možných provokačních faktorech.
Jaká opatření by měl ekzematik respektovat:
– Úprava životního prostředí – mělo by být bezprašné a bez zvířecích alergenů
– Nošení vhodného oblečení, nevhodná je vlna, kožešiny, umělá vlákna, příliš těsné oblečení.
– Zvolení přijatelných kosmetických prostředků; zde platí čím méně, tím lépe. Mýdla, šampony a veškerá kosmetika by měla být bez parfémů (při jejich dlouhodobém používání na ně může vzniknout kontaktní alergie).
– Strava s vyloučením dráždivých potravin, které mohou navodit alergii nebo zesilovat svědění, (nevhodná jsou např. jídla ostrá, kořeněná, čokoláda, ořechy, med, alkohol, u kojenců do 1 roku nedoporučujeme mléčné výrobky, vejce, ryby a čerstvé ovoce).
– Volba vhodného zaměstnání – nevhodná je práce špinavá nebo v prašném prostředí, časté mytí rukou, práce s chemikáliemi, na zahradě i se zvířaty. Výběr přijatelného řemesla je velmi obtížný.
– Volba vhodných koníčků – nedoporučujeme plavání, keramiku, modelaření. I vrcholový sport dokáže ekzém udržovat v aktivitě kvůli enormnímu pocení.
MUDr. Stanislava Polášková
Vademecum zdraví Podzim 2006
