Extrémní fyzická zátěž má negativní důsledky pro zdraví člověka. Tvrdí to alespoň američtí vědci, kteří studovali dopady extrémní zátěže na účastníky vytrvalostního závodu, při němž čtyřčlenná družstva absolvovala trať dlouhou 480 kilometrů. Část této trati museli sportovci uběhnout, část ujet na kole a v kajaku a část uplavat. Závod trval několik dní a sportovci si v jeho průběhu mohli dopřát jen pár hodin spánku a odpočinku. Lékaři vyšetřili sportovce echokardiografem před závodem i po něm a prokázali, že srdce účastníků vykazovalo jasné příznaky únavy, když ztratilo zhruba 10 % svého původního výkonu. Předchozí výzkumy, jež sledovaly účastníky kratších závodů, podobný pokles výkonnosti srdce nezaznamenaly. Protože výkonnost srdce se u sportovců vrátila k původním hodnotám během jednoho až dvou dnů, domnívají se vědci, že srdeční sval není extrémní námahou poškozen trvale. Přesto vědci před přílišnou oblibou extrémních sportů varují. Tyto sporty totiž mohou přivádět jednotlivce do stavů, kdy tělo podává výkon, jenž je již nad možnosti srdce. Příčiny únavy srdečního svalu zatím vědci neznají. Únava může být podle jejich názoru vyvolána například vysokou tepovou frekvencí, zvýšenými hladinami adrenalinu v krvi nebo nedostatkem kyslíku.
-jip-
