Fibrilace síní je odborný termín, který označuje jednu z nejčastějších poruch srdečního rytmu, postihující téměř 1 % dospělé populace. Výskyt této arytmie stoupá s věkem. Ve věku nad 75 let ji lze diagnostikovat u více než 5 % osob.
Podstata onemocnění
Srdce slouží jako svalová pumpa, která pumpuje krev do celého těla. Činnost srdce je spouštěna elektrickými vzruchy. V normálním srdci vznikají tyto vzruchy v tzv. sinusovém uzlu v horní části pravé srdeční síně. Odtud se elektrické signály šíří svalovinou síní na síňokomorový uzel a dále na komory. Tím je zajištěno pumpování síní a komor podle potřeb organismu. V klidu se frekvence obvykle pohybuje mezi 60 až 80/min. Při fibrilaci síní je potlačena normální funkce srdce a elektrické vzruchy vznikají velmi rychle a šíří se chaoticky. Jejich frekvence dosahuje 300 až 600/min. Síňokomorový uzel dovolí převod signálů na komory o frekvenci přibližně mezi 110 až 180/min. Činnost srdce je proto snížená a nepravidelná.
Příčiny
Fibrilace síní sama o sobě není nutně známkou onemocnění srdce a může se vyskytovat i u jinak zcela zdravých lidí. Jindy provází řadu onemocnění srdce a cév nebo i jiných orgánů. Nejčastější příčinou je vysoký krevní tlak, ischemická choroba srdeční, onemocnění chlopní a srdeční selhání. Jindy bývá příčinou nadměrná funkce štítné žlázy. Přechodně vzniká tato arytmie po operaci srdce.
Příznaky
Pacient vnímá fibrilaci síní obvykle jako rychlou, nepravidelnou činnost srdce (bušení). Další příznaky zahrnují sníženou výkonnost, únavnost, zadýchávání. Někteří z nás arytmii vůbec nevnímají a zjistí se náhodně při záznamu EKG.
Rizika
U většiny lidí je fibrilace síní příčinou nepříjemných obtíží, ale nepůsobí trvalejší poškození. U části pacientů však mohou vznikat závažné komplikace. V rychle a nepravidelně se stahujících síních mohou vznikat sraženiny krve (tromby), které narůstají a mohou se uvolnit do krevního oběhu. Tehdy mohou náhle uzavřít přívod krve do důležitých orgánů. Při omezení přívodu krve do mozku vzniká například mozková příhoda („mrtvice“). Nepravidelná a rychlá činnost srdce může vést k srdečnímu selhání nebo k jeho zhoršení. Celkově je u pacientů s fibrilací síní asi dvojnásobná úmrtnost oproti jedincům s normálním sinusovým rytmem.
Léčba
Protože jsou příčiny i projevy fibrilace síní rozdílné, může se u jednotlivých nemocných podstatně lišit i léčba. Ta je zaměřená na kontrolu správné frekvence komor, kontrolu (udržení) správného rytmu a prevenci vzniku sraženin krve.
Cílem léčby je snížení převodu signálů ze síní na komory, klidová frekvence komor by měla dosahovat 70 až 90/min. Pomalejší akce komor vede ke zmírnění obtíží i při trvající arytmii. K udržení správného rytmu lze používat léky několika skupin. Liší se účinností i mírou nežádoucích účinků. Cílem léčby je snížení četnosti záchvatů arytmie. Prakticky žádný z léků však nedokáže opakování fibrilace síní zabránit úplně. Riziko vzniku sraženin krve snižují tzv. antikoagulační léky. Jejich dávka je individuální a musí se určovat podle pravidelných testů srážlivosti krve (tzv. INR, jehož léčebné rozmezí je obvykle mezi hodnotami 2.0–3.0). Dosažená hodnota je závislá také na užívání ostatních léků a na stravě. Při nízké hodnotě testu je léčba nedostatečně účinná, při vysoké hodnotě testu hrozí naopak krvácivé komplikace. U některých pacientů lze místo antikoagulačních léků podávat aspirin.
Kardioverze
Kardioverzí označujeme obnovení sinusového rytmu, a to podáním léků nebo elektrickým výbojem. Tento výboj se používá u pacientů v krátkodobém celkovém znecitlivění.
Kardiostimulátor
Pokud je u pacienta vhodný kardiostimulátor pro poruchu srdečního rytmu s pomalou akcí srdce, lze použít také přístrojů, které mohou současně snížit výskyt fibrilace síní. Tyto přístroje mohou sloužit i ke kontrole léčby, neboť zachytí i krátké, bezpříznakové záchvaty arytmie. Samotná fibrilace síní není důvodem k zavedení kardiostimulátoru.
Chirurgická léčba
Pokud pacient podstupuje kardiochirurgický výkon (například operace chlopně, „by-pass“), lze současně provést i chirurgickou léčbu fibrilace síní. Zpočátku se prováděly mnohočetné řezy v síních tak, aby zabránily vzniku a šíření chaotických impulzů. Dnes chirurg místo skalpelu používá speciální sondy, které tkáň buď poškodí teplem nebo naopak hluboce zmrazí. Chirurgická léčba prodlouží celou operaci jen o 10–20 minut a má vysokou úspěšnost.
Katetrizační ablace
Při tomto výkonu se v místním znecitlivění z cév v tříslech zavádějí do srdce sondy (katétry). Použitím vysokofrekvenčního elektrického proudu je možné vytvořit linie tepelného poškození tkáně, podobně jako při chirurgické léčbě. Důležité jsou zejména linie kolem ústí žil, přivádějících krev z plic do levé srdeční síně. Ablace zatím může trvat i několik hodin, asi u 30 % nemocných je nutné výkon opakovat. Tato metoda se však velmi rychle rozvíjí a zvyšuje se její úspěšnost. V současné době je výkon indikován zejména při výrazných obtížích a při selhání účinku léků. Pokud má pacient výrazně poškozené srdce, je pravděpodobnost odstranění fibrilace síní mnohem menší. V těchto případech lze katétry úplně přerušit elektrické vedení ze síní na komory a činnost komor řídit pomocí kardiostimulátoru.
Pacientů přibývá
Pacientů s fibrilací síní každoročně přibývá, neboť stárne celá populace a narůstá počet nemocných, kteří přežili díky zlepšené léčbě jiné kardiovas-kulární příhody. Na druhou stranu se velmi rychle rozvíjejí nové léčebné metody a u některých nemocných umíme tuto arytmii zcela vyléčit. Lze očekávat, že procento takto léčených pacientů bude dále narůstat.
MUDr Robert Čihák, CSc.
Vademecum zdraví Léto 2006
