Často často slyšíme, že nádorová onemocnění patří mezi takzvané choroby civilizační. Z archeologických nálezů však víme, že nádorovými onemocněními různého druhu trpělo lidstvo prakticky odjakživa.
Významný rizikový faktor: věk
Vzhledem k této statisticky prokázané skutečnosti, je zcela zřejmé, proč se nádorová onemocnění stala naléhavým celosvětovým problémem až v průběhu posledních padesáti let. Nejčastěji se totiž nádory začínají objevovat až při překročení šedesátky. Některé, jako například karcinom prostaty, dokonce až kolem sedmdesátého roku věku. Pokud se tedy člověk dožíval průměrného věku padesáti let, většina nádorů byla poměrně vzácná. Až když se průměrný věk přiblížil sedmdesátce a dnes dokonce osmdesátce, byl zaznamenán poměrně velký statistický nárůst počtu případů. Dalším důvodem nižšího výskytu nádorů v minulosti byla pochopitelně u řady z nich i omezená možnost stanovení přesné diagnózy.
Další rizikové faktory
Ačkoliv o rizikových faktorech většiny nádorů toho víme bohužel příliš málo, můžeme z dosavadních znalostí shrnout, že 15 až 30 % nádorů na světě má na svědomí tabák, na vzniku 10 až 25 % nádorů se pravděpodobně podílejí chronické infekce a na 15 až 30 % také naše výživa. Jedním z často uváděných rizikových faktorů je alkohol. Jeho nadměrná konzumace se může podílet na vzniku řady nádorových onemocnění, často společně s kouřením.
Měli bychom vědět, že všechny tyto nejvýznamnější příčiny vzniku nádorových onemocnění jsou pokud ne přímo odstranitelné, tak tedy alespoň ovlivnitelné. Cílená zdravotnická osvěta by měla v tomto směru z dlouhodobého hlediska přinášet své plody, a to přinejmenším v rozvinutých, ekonomicky vyspělých zemích, mezi které se dnes už počítá i Česká republika.
Moderní metody odhalování nádorů
Významnou úlohu při hledání příčin vzniku nádorových onemocnění hraje epidemiologie. Ta také vyvrací některé mýty, které se kolem nádorových onemocnění nashromáždily. Dlouhodobá sledování výskytu nádorů a vývoje úmrtnosti na nádorová onemocnění kupříkladu ukazují, že v průběhu 20. století stoupal výskyt zvláště některých typů nádorů, přičemž ale výskyt jiných ve stejné době klesal. Úmrtnost na nádorová onemocnění však zůstávala v podstatě stejná nebo stoupala jen mírně.
Pozitivní vliv na tyto trendy má především včasná identifikace nádorů. U většiny z nich platí, že pokud jsou odhaleny včas, je tu značná šance na vyléčení. To však předpokládá spolupráci pacientů a především jejich účast na skríningových programech, které jsou u nás hrazeny zdravotními pojišťovnami. Pokud je nádor odhalen až v pokročilém stadiu, je léčba méně úspěšná, pokud ne zcela nemožná.
Skríningové metody (z anglického screening) jsou šetrné k pacientovi, příliš ho nezatěžují. Nejsou rovněž natolik nákladné, aby nemohly být aplikovány na široký vzorek populace. Jejich cílem spolehlivě odhalit všechny vytypované patogenní změny a jejich výsledky by tudíž měly podávat poměrně věrohodný obraz zdravotního stavu populace z hlediska nastavených kritérií. Následné metody léčby se řídí pokročilostí nádoru, celkovým stavem a věkem pacienta a mnoha dalšími fenomény, ať už se jedná o radikální zásah chirurgický, či léčbu hormonální, imunologickou nebo cytostatickou – nejčastěji bývá využívána kombinace několika metod.
zdroj: www.ordinace.cz
Vademecum zdraví Podzim 2006
