Hnědé ohraničené skvrny na kůži – tedy odborně hyperpigmentace – jsou vyvolány nadměrnou tvorbou kožního barviva (melaninu) na ohraničeném místě. Ženy nejčastěji trápí hnědé skvrny na obličeji, především v oblastech čela, tváří, horního rtu nebo brady. Protože bývají již na první pohled viditelné, představují závažný kosmetický problém s psychosociálním podtextem.
Co způsobuje hyperpigmentaci?
Kožní pigment chrání kůži před UV zářením. Je vytvářen v melanocytech – specializovaných buňkách vyskytujících se v bazální vrstvě pokožky. Takto vzniklé kožní barvivo je dále distribuováno do okolních buněk pokožky – keratinocytů, čímž se vytváří „ochranný kryt“ kůže. Proces jeho tvorby se nazývá melanogeneze.
Hlavní roli při vzniku kožního pigmentu tvoří aminokyselina tyrozin a několik enzymů, z nichž jsou nejdůležitějším tyrozináza, která na začátku procesu ovlivňuje celkové množství vyprodukovaného melaninu, a TRP-1 (Tyrosinase Related Protein-1), který má vliv na tvorbu „černého“ pigmentu, což v praxi znamená intenzitu zabarvení.
Je důležité si uvědomit, že vznik pigmentových skvrn vždy nastává po expozici UV záření (slunce, solárium nebo jiné umělé zdroje). To však nezpůsobuje pouze cílené opalování, jak se mnoho pacientek chybně domnívá, nýbrž jakýkoli pobyt na slunci, ať už venku, doma nebo třeba za oknem dopravního prostředku (UVA záření prochází přes sklo okna). I několik minut pobytu na slunci bez ochrany stačí pro aktivaci melanogeneze.
Terapie 
Bělení pigmentových skvrn je dlouhodobá záležitost, a pokud se péče přeruší předčasně, může dojít k jejich opětovnému objevení při nové sluneční expozici. Klienti si musejí uvědomit, že komplexní léčba vyžaduje pravidelné ošetřování, které v sobě zahrnuje následující základní principy: odstranění příčiny vzniku (jsou-li známé a je-li to možné), odstraňování zpigmentovaných buněk pokožky (depigmentační krémy, chemický peeling), regenerace kůže a dlouhodobá a adekvátní ochrana kůže před účinky UV záření.
Pokud jde o depigmentační krémy, existují v současné době tři druhy přípravků, které se rozdělují podle typu působení. Jednak jde o krémy napomáhající pouze odstranění horní vrstvy kůže, ve kterých je pigment obsažený. Jejich účinek je relativně rychlý, ale bohužel nepůsobí přímo na tvorbu melaninu. Dále pak jde o přípravky obsahující látky inhibující tyrozinázu, čímž cíleně omezují tvorbu melaninu. Tyto přípravky sice snižují celkovou produkci barviva, ale nemění jeho barvu, protože nepůsobí na TRP-1. Nakonec je tu nová generace depigmentačního přípravku, jenž působí nejenom na tyrozinázu, ale jako jediný je schopný působit i na TRP-1, tedy snižovat produkci černého pigmentu.
Jde-li o chemický peeling, základním principem této metody je aplikace ovocných kyselin, především kyseliny glykolové na kožní povrch. Tím dochází k cílenému odloučení povrchních zpigmentovaných vrstev pokožky. Při tomto ošetření lze použít buď volnou kyselinu glykolovou, nebo nový typ chemického peelingu, jehož receptura je navíc obohacena o speciální látky tlumící tvorbu kožního pigmentu.
Důležitým prvkem terapie je i regenerace kůže. Pouze zdravá kůže je totiž schopna adekvátně reagovat na sluneční paprsky. Proto bychom v péči o ní neměli zapomínat na vhodné kosmetické ošetření a správnou vnitřní výživu kůže.
Pravidla správného opalování
– se sluněním začínáme postupně a pobyt na slunci postupně prodlužujeme
– nepobýváme na přímém slunci mezi 11.–15. hodinou, kdy je intenzita slunečních paprsků nejvyšší – ranní slunce je na opalování nejlepší
– můžeme se spálit i při mírně oblačných dnech, protože intenzita UV záření nesouvisí s teplotou – mraky totiž propustí na zemský povrch až 80 % UV paprsků
– obličej nikdy nevystavujeme prudkému slunci – slunce ho poškozuje nejvíce – způsobuje vrásky
– mimořádnou péči a pozornost věnujeme rtům – jsou obzvláště citlivé, snadno se vysuší, praskají a často na nich vznikají opary
– s partiemi, které nejsou na slunce zvyklé, zacházíme obzvláště opatrně
– odražené paprsky zvyšují intenzitu záření – např. vodní hladina
– v době intenzivního opalování používáme některé přípravky obsahující látky, které působí proti volným radikálům
– zvolíme si opalovací krém s dostatečně vysokým ochranným faktorem – záleží na našem fototypu kůže, intenzitě slunečního záření a době slunění
– ochranné prostředky jsou označovány číslem ochranného faktoru SPF (toto číslo neudává sílu ochrany, nýbrž dobu, o kterou můžeme svůj pobyt na slunci prodloužit) – důležité je, aby nás krém chránil před UVB a hlavně UVA paprsky
– ochranný krém nanášíme v dostatečném množství 20–30 minut před předpokládaným sluněním (jen tak se dokáží jeho aktivní látky absorbovat) a jeho aplikaci pravidelně opakujeme, zejména po koupání – používáme-li vodě odolné přípravky, aplikujeme je vždy po době uvedené na obale
– nezapomínáme na zvlášť citlivá místa – uši, nos, krk, kolena, nárty apod.
– u dětí používáme vyšší ochranné filtry, nejvhodnější je zakrýt většinu těla vhodným oděvem – dětské spáleniny jsou dávány do přímé souvislosti s rizikem rakoviny kůže v dospělosti
– po slunění se osprchujeme a naneseme přípravky určené po opalování
Nejčastější chyby při bělení
– nedodržování léčby dle pokynů nebo používání ochranných sluneční přípravků s nízkým faktorem
– podceňování skutečnosti, že i velmi krátký pobyt na slunci bez sluneční ochrany aktivuje tvorbu pigmentu
– snížená úspěšnost bělení je často způsobena UVA paprsky, které procházejí sklem a tím aktivují tvorbu pigmentu (přes okno domu, při jízdě dopravním prostředkem)
– používání parfémovaných krémů nebo vystavování kůže rizikovým látkám (lak na vlasy, parfém používaný na kůži)
Faktory schopné vyvolat zvýšenou tvorbu pigmentu
– stárnutí kůže
– nadměrné vystavení kůže slunečnímu záření
– účinek některých chemických látek obsažených např. v parfémech, kosmetických přípravcích
– hormonální změny – těhotenství, hormonální antikoncepce
– některá kožní onemocnění
– poranění kůže – jizvy
Dr. Drahomíra Vídenská
Vademecum zdraví Léto 2007
