Jednou z nejčastějších příčin úmrtí je infarkt myokardu a to nejen u nás, ale i ve světě. Zvláště první okamžiky od jeho vzniku mají pro další osud pacienta často rozhodující význam. A právě v těchto okamžicích může účinně pomoci i prostý laik.
Co je infarkt?
Při infarktu myokardu dochází k uzávěru jedné z věnčitých tepen tzv. trombem. V tu chvíli přestává srdce získávat z takto postižené tepny kyslík a potřebné živiny, což v konečném důsledku vede až k odumření svalových buněk srdce. Velikost infarktu záleží na místě, v němž došlo k uzávěru věnčité tepny. Platí, že čím větší je povodí postižené tepny, tím větší je infarkt.
Typickým projevem infarktu je náhle vzniklá tupá bolest za hrudní kostí, kterou pacient velmi intenzivně pociťuje. Tato bolest často vystřeluje do levé paže či dolní čelisti, někdy i do zad či břicha. Častým doprovodným rysem infarktu bývá i pocení. Velmi vážným projevem infarktu může být náhlá ztráta vědomí, jejíž příčinou je obvykle porucha srdečního rytmu, tzv. fibrilace komor. Co můžeme v případě, že buď sami u sebe nebo u někoho v naše okolí zpozorujeme takovéto příznaky, sami udělat?
První pomoc
Největším nebezpečím z hlediska první pomoci je, že postižený takto vážnou situaci podcení. Člověk postižený infarktem se zkrátka domnívá, že nejde o nic vážného, že „to přejde.“ Ačkoli výše popsané bolesti na hrudníku jsou vždy alarmující, skutečně nemusí hned ohlašovat infarkt. Kdy se tedy máme obrátit na odbornou pomoc?
Kardiologové při bolestech na hrudi doporučují počkat přibližně 15 minut, zda opravdu nejde například o zablokovaná záda. Pakliže však po této době bolest nepomine, je třeba volat záchrannou službu, nejlépe číslo 155; můžeme volat i číslo 112, ale k záchranářům se tak dostaneme mírnou oklikou. Pokud tedy člověk cítí svíravou bolest za hrudní kostí, která ani po čtvrt hodině neustala, ať rozhodně na nic nečeká a zavolá lékaře. To by zvlášť měli mít na paměti lidé, kteří už infarkt prodělali, ale i lidé, kteří patří k tzv. rizikovým skupinám. O jaké skupiny se jedná? Jde o lidi trpící vysokým tlakem, cukrovkou, lidi obézní a také ty, jejichž některý rodinný příslušník už infarkt měl. Nezapomínejme dále, že rizikový věk u mužů začíná okolo 35 roku života, u žen pak okolo 45 let.
Jak tedy máme postupovat, když ani po 15 minutách svíravá bolest za hrudní kostí nepominula a lékařská pomoc je teprve na cestě? Především nemáme nechat takového člověka nic dělat. Dotyčný potřebuje absolutní klid, nechť se klidně natáhne a dá nohy na horu. V dané chvíli je to opravdu to nejlepší, co může udělat. Druhá věc je, nenechat takového člověka samotného. Je totiž třeba dotyčného neustále sledovat, zda náhodou neupadl do bezvědomí. V první hodině po infarktu totiž hrozí, že pacienta postihne výše zmíněná porucha srdečního rytmu, což znamená, že srdce se přestane stahovat tak, jak má. V tu chvíli, upadne-li tedy člověk do bezvědomí, je pak zapotřebí okamžitě poskytnout mu první pomoc, a to ještě dříve než přijede záchranná služba. Zde proto musíme pomoci sami, a to tak, že provedeme masáž srdce. Jenže jak? Jak se masíruje srdce?
Je-li dotyčný člověk skutečně v bezvědomí, zakloníme mu nejprve hlavu. Potom propneme své ruce a uprostřed hrudníku, zhruba v úrovni prsních bradavek, začneme takto propnutýma rukama mačkat. Mačkat bychom měli zhruba do hloubky 5 centimetrů, a to co nejrychleji dokážeme – ideální frekvence by měla být zhruba stokrát za minutu. Mačkat bychom měli neustále až do té doby, dokud nepřijede záchranka. Přitom se samozřejmě může stát, že dotyčnému zlomíme i nějakou kost, to je ale v dané situaci to nejmenší zlo. Jde přece o záchranu života.
Mnozí mají první pomoc spojenu i s umělým dýcháním. To dnes ovšem ustupuje poněkud do pozadí. Sami lékaři dnes lidem doporučují, aby hlavně masírovali a dýchání, protože ho většinou neumí a protože mají často i estetické zábrany, klidně vypustili. Je to vstřícný krok k laikům, neboť ti často z nechuti k umělému dýchání raději pacienta nechali napospas osudu, než by ho třeba jen masírovali. Přitom umělé dýchání není v danou chvíli tak důležité jako právě masáž srdce, a tu zvládne úplně každý.
red
Vademecum zdraví Podzim 2007
