Výskyt močové inkontinence kolísá ve věku 15-64 let v rozmezí 5-25 % u žen a 1-5 % u mužů, ve vyšším věku ovšem stoupá u žen až na 40 % a u mužů na 20 %. Močová inkontinence představuje velmi rozšířený zdravotní problém, který postihuje desítky milionů lidí na celém světě a má závažný individuální dopad na postiženého jedince a rozsáhlý ekonomický vliv na celý systém poskytování zdravotní péče.
Co je to močová inkontinence?
Močová inkontinence je definována jako nechtěný únik moči způsobující hygienický nebo sociální problém. Je příznakem, který má různé příčiny. Ztráta schopnosti ovládat vylučování moči patří mezi nejvíce diskriminující postižení každého jedince. Člověk kontinentní jen těžko pochopí, jak rozsáhlý negativní dopad má inkontinence na lidskou psychiku. Následky inkontinence se totiž promítají do všech oblastí osobního i společeznského života. Neschopnost udržet moč se významně podílí na snížení kvality života, která je podle Světové zdravotnické organizace hodnocena jako pocit nejen fyzického, ale i psychického a sociálního zdraví. Výzvu současnosti proto představuje široké využití všech dostupných diagnostických a terapeutických prostředků, které zmírní fyzické a psychické následky močové inkontinence.
Nemoc lze vyléčit
Je smutné, že i v současnosti se stále mnoho inkontinentních žen domnívá, že jejich problém není řešitelný. Velké procento inkontinentních ve společnosti nehledá pomoc a spoléhá se při zvládání inkontinence na vlastní metody. Mezi důvody nevyhledání lékařské pomoci patří například: hodnocení inkontinence jako běžné součásti procesu stárnutí nebo normální ženské záležitosti, nedostatek informací o možnostech léčení či široká dostupnost volně prodejných absorpčních výrobků. Mnoho žen zvládá inkontinenci pomocí hygienických pomůcek, přičemž převážnou většinu příčin nechtěného úniku moči lze úspěšně odstranit, a tím pacienta buď úplně vyléčit, nebo alespoň jeho problémy minimalizovat.
Za lékařem by měla dojít inkontinentní žena ve chvíli, kdy jí nechtěný únik moči začne obtěžovat. Měla by si uvědomit včas, že následkem inkontinence trpí nejen ona sama, ale také její nejbližší okolí (rodina, zaměstnání). Problémy s únikem moči představují rovněž častou příčinu narušení sexuálního života a partnerských vztahů vůbec.
Ne každá žena s nežádoucím únikem moči musí být vyšetřena u specialisty. V případě zájmu o vyřešení problému je vhodná návštěva praktického lékaře anebo gynekologa, kteří části žen pomůžou sami a složitější případy zpravidla odesílají k odborníkovi (urolog, urogynekolog), který se zabývá diagnostikou a léčbou močové inkontinence.
Druhy inkontinence a jejich projevy
Podle typických klinických projevů dělíme inkontinenci na stresovou (zátěžovou), urgentní (nutkavou), reflexní a paradoxní (z přetékání). Stresová inkontinence je prakticky nejčastější inkontinencí. Projevuje se únikem zpravidla malého množství moči při fyzických aktivitách spojených s náhlým zvýšením nitrobřišního tlaku (při kašli, kýchnutí, smíchu, běhu, skákání, zvedání břemen). Urgentní inkontinence představuje druhou nejčastější formu nechtěného úniku moči a projevuje se náhlým neovladatelným nucením s únikem většího množství moči následkem křečovitých stahů svalstva močového měchýře. Postižené ženy často trpí častým denním i nočním nucením na močení. Reflexní inkontinence je příznakem neurologického onemocnění anebo poranění mozku či míchy. V důsledku ztráty volní kontroly nad procesem močení se močový měchýř vyprazdňuje bez nutkání a reflexně jako u kojence. Inkontinence z přetékání je způsobena získanou slabostí svaloviny močového měchýře a zpočátku se projevuje neúplným vyprazdňováním měchýře, pokračuje velmi obtížným vymočením, potřebou zapojení břišního lisu a končí spontánním odkapáváním moči z extrémně roztaženého měchýře. Příčinou je zúžení močové trubice vznikající například následkem poklesu dělohy.
Příčiny onemocnění a jeho prevence
Na rozvoji nejčastější stresové močové inkontinence se podílí celá řada rizikových faktorů. Velmi často lze vystopovat vrozenou dispozici. Ta je ovšem obvykle pouze základním stavebním kamenem, na který nasedají další rizikové faktory, působením kterých se inkontinence teprve projeví.
Na vzniku a na výsledcích léčby stresové inkontinence se prokazatelně negativně podílí obezita. Snížení vlastní hmotnosti je nezbytnou podmínkou úspěšnosti léčby a každá inkontinentní žena s nadváhou má být o tomto zásadním předpokladu úspěchu důkladně poučena.
Přímá souvislost porodu přirozenými cestami a stresové inkontinence je také spolehlivě prokázána. Riziko vzniku inkontinence se zvyšuje u žen vícekrát rodících a u těch, které porodily dítě o porodní hmotnosti více než 4000 g.
Ženy po přechodu jsou rovněž, ve srovnání s ostatními věkovými skupinami, mnohem více ohrožené močovou inkontinencí. Ženské pohlavní hormony – estrogeny, mají ochranný význam před rozvojem inkontinence, zvyšují totiž napětí a elasticitu močové trubice a tkání kolem ní. Pozitivního efektu hormonální substituční terapie je proto vhodné využít i u žen se stresovou a urgentní inkontinencí po přechodu.
Kouření cigaret má škodlivý vliv jak na stresový, tak i na urgentní typ močové inkontinence. Nikotin v cigaretovém kouři má vliv na stažitelnost svaloviny měchýře a zhoršení příznaků urgentní inkontinence. Kašel na základě chronického kuřáckého zánětu průdušek způsobuje navíc porušení závěsného a podpůrného aparátu pochvy, hrdla měchýře a močové trubice a podílí se na vzniku anebo zvýraznění příznaků stresové inkontinence.
Mezi nejčastější příčiny urgentní inkontinence patří infekce dolního močového traktu, zúžení močové trubice, nádory měchýře, močové kameny nebo cukrovka. Urgentní inkontinencí trpí zpravidla starší ženy, obvykle v důsledku změn, které souvisí s atrofií (chřadnutím) tkání urogenitálního traktu. Právě starší omezeně pohyblivé ženy mají s náhlým nucením na močení největší problémy. Urgentní inkontinence se zhoršuje také působením některých léků (například léky na odvodnění, tzv. diuretika).
V důsledku rozšiřující se osvěty a rostoucího průměrného věku ženské populace neustále přibývá pacientek s močovou inkontinencí, které navštěvují ambulance lékařů. Tyto ženy již nepřicházejí pro předpis na pomůcky pro inkontinentní, ale se žádostí o vyřešení závažného psychického i fyzického problému, který je společensky významně omezuje. Takže, milé dámy, i vy, které jste tak dosud neučinily, nebojte se navštívit svého lékaře, převážná většina z vás bude poměrně jednoduše potíží zbavena a váš život se stane rázem veselejším a hodnotnějším.
MUDr. Roman Chmel
Vademecum zdraví Jaro 2006
