OpalováníPrávě teď nastává slunečné období dovolených, slun­ce však neskýtá jen relaxaci a potěšení. Sluneční paprsky mohou být pro lidskou pokožku skutečným nebezpečím. Ať už akutním, ve formě povrchových popálenin nebo plíživým, jak tomu bývá u postupně se vyvíjejících melanomů na kůži. Opravdu účinnou ochranu proti škodlivým vlivům ultrafialového záření můžeme zajistit jen svým zodpovědným chováním.

Tělo sluneční záření potřebuje
Pryč jsou doby, kdy byla mramorově bílá kůže znamením vysokého postavení a prestiže. Dnes jsou v módě opálená těla a znakem zdraví a prosperity bronzově zabarve­ná pokožka. Jde ale spíše o mýtus. Sluneční záření je samozřejmě pro dobré fungování organizmu nezbytné. Skládá se z několika druhů záření. Infračervené pociťujeme jako teplo. Ultrafialové záření nemůžeme nijak zaregistrovat, přesto má na naše zdraví zásadní vliv.
Působení slunečního záření podporuje například tvorbu vitaminu D v těle, který je důležitý pro bezproblémový vývoj kostí. Prakticky však tělo potřebuje být denně vystaveno slunci jen několik minut. Za tuto krátkou dobu načerpá potřebné množství energie. Pokud je tělo vystaveno slunci déle než by mělo, začne se nepříznivým vlivům bránit pomocí pigmentace pokožky. Tak obdivované opálení tedy není znakem zdraví, ale spíše projevem obrany kůže.

UV záření – jak na něj?
UV záření můžeme rozdělit podle vlnových délek. Tzv. UVC záření s krátkými vlnovými délkami je sice životu nebezpečné, ale díky atmosféře na zemský povrch vůbec nepronikne. UVB záření se středními vlnovými délkami je sice asi z poloviny zachyceno atmosférou, ale přesto může způsobit spálení a pigmentaci kůže. Podílí se také na vzniku kožních nádorů. Podobně tomu je i u UVA záření o dlouhých vlnových délkách.
Intenzita UV záření je závislá i na dalších okolnostech. Důležité je roční období, v létě totiž na Zemi dopadá až třikrát více UV záření než v zimě. Pečlivě bychom si měli vybírat i dobu opalování. Intenzita UV paprsků totiž dosahuje vrcholu ve 12 hodin, nejtepleji bývá kolem 14 hodiny. Slunění ve vyšších nadmořských výškách je pro tělo nebezpečnější než slunění u moře. Navíc sníh odrazí až 90 % UV paprsků, které na něj dopadnou. Zvýšenou citlivost pokožky na UV záření mají na svědomí i některé léky. Může jít například o medikamenty na vysoký tlak, léky potlačující imunitní reakce, léky užívané při zánětech močového měchýře nebo při léčbě lupénky.

Na co dávat pozor?
Přemíra slunečního záření způsobuje předčasné stárnutí pokožky, vysoušení a zvýšenou tvorbu vrásek. Nezřídka slunce vyvolá i reakce podobné alergiím, prasklinky na kůži, malé vřídky a pupínky či opary. Představuje nebezpečí i pro vlasy a oči. Důsledkem může být oční zákal nebo poškození rohovky. To, co opravdu zásadně ohrožuje zdraví, je spálení pokožky. Typické je razantní zarudnutí kůže, později může ztmavnout, v horších případech se spálená kůže sloupe. Právě popáleniny od slunce mají v pozdějším věku za následek vzniky melanomů, tedy nádorů kůže.
Citlivost pokožky na slunce závisí také na přirozené pigmentaci kůže, částečně také na barvě vlasů a očí. Obecně platí, že světlejší typy snášejí sluneční záření hůře a kůže se jeho působením častěji poškodí.

Pravidla prevence
Základním pravidlem je vyvarovat se slunečnímu záření v době jeho největší intenzity, zpravidla mezi 11. a 15. hodinou. Chránit se můžeme i vhodným oblečením, pokrývkou hla­vy a používáním slunečních brý­lí s kvalitním UV filtrem. Ne­zbytné je také používání vhodných přípravků chránících kůži. Při jejich výběru je nutné dbát na to, aby byly vybaveny filtrem jak proti UVB, tak proti UVA záření. Důležitá je i výška ochranného faktoru. Když už dojde k poškození kůže, je vhodné ji ošetřit prostředky obsahujícími látky jako jsou vitaminy A, E nebo kyselina pantothenová (vitamin B5), které pomáhají regenerovat pleť.
Právě při péči o kůži platí, že nejlepší prevencí je zodpovědné chování a cílená ochrana. Ostražití by měli být zejména rodiče, protože to, jak budou chránit pokožku svých dětí, později rozhodne o kvalitě jejich života. Většina zhoubných melanomů má svůj původ právě v nezodpovědném chování do osmnáctého roku věku.

(iso)

Vademecum zdraví Léto 2009