Všichni to známe. Bolesti v krku, ucpaný nos, únava. Podzim a zima jsou obdobími, v nichž je náš organismus nejnáchylnější k různým chřipkovým onemocněním a virózám. Alespoň o těch nejčastějších zimních onemocněních bychom ale měli také něco vědět – může nám to pomoci se jim vyhnout.
Co je to nachlazení?
Pod pojem nachlazení zařazujeme nejběžnější zdravotní problémy, se kterými se potýkáme. Prochladnutí nás oslabí a usnadní virům útok na náš organizmus. Nejčastěji k němu dochází v mlhavém sychravém počasí, ale není vzácností ani v parném létě. Velkou roli hraje naše chování a přirozená nebo vypěstovaná odolnost. Vstupní branou pro respirační viry je sliznice dýchacích cest.
Nachlazení začíná pocitem únavy, pálením, škrábáním v krk, pálením očí, ucpaným nosem a často dráždivým kašlem. Někdy se objevuje zvýšená teplota i horečka. Pacienti často přicházejí do ordinace s přesvědčením, že se jedná o chřipku.
Co je to chřipka?
Často si pleteme běžné nachlazení s chřipkou. Chřipka má původ ve známých virech typu A, B a C. „C“ není tak nebezpečné, má mírnější průběh, nevyvolává epidemie. „B“ nás může potrápit více a nejtěžší epidemie a pandemie vyvolává „Áčko“. A i B mají řadu podtypů a každoročně se objevují v jiné variantě. Proto světové referenční laboratoře shromažďují informace o nových kmenech chřipkového viru a podle výsledků se každoročně vyvíjejí co nejúčinnější vakciny.
Chřipka má na rozdíl od nachlazení okamžitý prudký nástup s vysokou horečkou, silnými bolestmi svalů a kloubů, je vyčerpávající, únava je okamžitá a velká a má častější komplikace.
Chřipka může skolit nemocného až na 3 týdny. Nejohroženější jsou děti v předškolních a školních zařízeních, staří lidé a osoby s chronickým onemocněním. Onemocnění může být u oslabených jedinců i smrtelné.
Co je to rýma?
Rýma je nejběžnější projev nachlazení, ale může mít i jiné příčiny, například přecitlivělost na vlivy vnějšího prostředí. Vzniká drážděním nosní sliznice prachem, kouřem, chemickými látkami, pyly, ale také chladem a mlhou. V podzimních měsících jsou obtíže velmi časté. Ucpaný nos, zastřený hlas, pobolívání hlavy, kýchání, vodnatá nebo hlenovitá sekrece z nosu patří k příznakům dráždění a otoku nos ní sliznice ze všech možných příčin.
Jak na rýmu?
Základem správného dýchání a prevence komplikací je zachování volné průchodnosti nosu. Proto je tak důležité již malé děti učit smrkat. Správné smrkání začíná vyprázdněním lehkým proudem vzduchu oběma dírkami současně, pokračuje usilovným vyprázdněním každé nosní dírky zvlášť. Při trpělivém a laskavém přístupu je schopno se dítě již v roce a půl vysmrkat. Menším dětem je třeba uvolnit nosní průduchy odsáváním kojeneckou účinnou odsávačkou – od zdravotnických pracovníků včetně lékárníků se očekává, že použití mamince názorně vysvětlí. I dospělým je třeba připomenout, že při rýmě po použití kapesníkem nemáváme, ale opatrně jej uložíme. Vhodnější z hlediska nešíření virové infekce je používání papírových kapesníků na jedno použití. Po vysmrkání je vhodné si umýt ruce. Virové nákazy se přenáší často i doteky rukou. Běžně známý je přenos kapénkovou cestou – při kašlání, kýchání mezi osobami v blízkém okolí a v uzavřených prostorách.
Ke zmírnění otoku nosní sliznice a uvolnění hlenu při rýmě jsou vhodné místní nosní kapky. Kapky by měly být nedráždivé a měly by mít zvlhčující složku. Účinné látky v kapkách jsou v různých koncentracích a v případě dětí je potřeba se s lékařem nebo v lékárně poradit o vhodné koncentraci. Nejúčinnější formou podání léku je nosní sprej. Kapky se podávají při mírném záklonu hlavy do vyprázdněné nosní dutiny, po vysmrkání nebo odsátí u dětí, které nesmrkají. Za mírného popotahování hned hlavu předkloníme ke kolenům, aby kapky mohly vtéci do čelních vedlejších nosních dutin. Kapky není dobře aplikovat příliš často, stačí čtyřikrát denně. Vždy upřednostňujeme mechanické uvolńování nosu a zvlhčování. Spreje aplikujeme ve vzpřímené poloze, jinak platí stejná pravidla.
Co když pálí v krku?
Pálení v krku provází zánět nosohltanu, způsobený napadením sliznic infekcí v této oblasti. Zanícená sliznice zduří a později začne produkovat hlen.
Otok může postupovat i níže do oblasti hlasivek, což se projeví chrapotem a pokašláváním. Celá tato oblast je velmi citlivá a snadno dojde k bolesti. U citlivých osob může otok nosohltanu vyvolat zvracení, zvláště u dětí.
Postižené přivádí k lékaři zejména obava ze zánětu krčních mandlí – angíny. Někdy je těžké i pro lékaře odlišit bakteriální streptokokové onemocnění, angínu, od virového zánětu nosohltanu, ale obvykle pomáhá celková epidemiologická situace a charakter celkových příznaků. Ani v případě bakteriální angíny však nehrozí nebezpečí z prodlení při pozdějším zahájení léčby antibiotiky.
Léčba nachlazení a chřipky
Zázračné rychloléky na nachlazení a chřipku neexistují. Nejhorším možným řešením ale je pokusit se onemocnění takzvaně přechodit.
Léčbu je vhodné zahájit klidem co nejdříve, dostatečným příjmem tekutin ve formě ulevujících teplých až horkých nápojů, zapařujícími zábaly na krk (tzv. prieznitzké obklady). Případně pro zmírnění příznaků při akutních onemocněních užít volně prodejné léky, které obsahují paracetamol. Pokud dopřejeme tělu klid, s běžnou virózou si poradí během tří dnů samo. Nejsou-li projevy dramatické, je lépe zahájit samoléčbu doma, vyhnout se zbytečným návštěvám u lékaře, při kterých akorát vystavíme tělo stresu, prochlazení a ještě nakazíme ostatní. Při nejistotě můžete svého lékaře konzultovat telefonicky. Omluvenky do práce se dají vystavit i 3 dny zpětně.
Jak na dráždivý kašel?
Dráždivý kašel přichází v průběhu většiny případů nachlazení a podráždění vnějším prostředím, dříve, než bývá na sliznicích přítomen hlen. Sliznice dýchacích cest je podrážděná, prosáklá až oteklá. Dráždivý kašel většinou neznamená celkové vážné onemocnění, ale je velmi obtěžující. Dospělé přepadá v záchvatech přes den, někdy i v noci a i přes celkově dobrý stav ovlivňuje sociální aktivity nemocného. Malé děti při dráždivém kašli často zvrací a pobolívá je bříško od námahy břišních svalů. Rodiče se často v noci nevyspí. V samoléčbě můžeme začít s podáváním léčebných přípravků doma bez porady s lékařem. U dětí je důvodem k časné návštěvě lékaře vyšší teplota, zchvácenost a změna chování, vyjádřená například neochotou si hrát. U dospělých jsou tyto příznaky důvodem ke konzultaci v případě, že trpí nějakou jinou závažnou chorobou, jako například u kardiaků nebo pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí.
Pro samoléčbu je vhodná tabletová, kapková nebo sirupová forma přípravků proti kašli. Pro děti bývá chuťově přizpůsobená a léky je nutno podávat v množství dle věku a váhy dítěte, jak je uvedeno v příbalovém letáku.
V počátečním stadiu katarů dýchacích cest je kašel většinou dráždivý a je vhodné ho tlumit. Tlumící léky nazýváme antitusika a pomohou zmírnit nucení ke kašli a zklidnit podrážděné sliznice.
Vhodná opatření při chřipce a nachlazení
Nesmíme zapomínat na běžná opatření, jako je dostatek čerstvého vzduchu, nepřetopená místnost, ne příliš suchý vzduch a dostatek tekutin. Ideální teplota v místnosti je v našich podmínkách kolem 22 °C ve dne a 17–18 °C v noci.
U dětí, tam kde předpokládáme alergickou složku, doporučujeme též antihistaminika. U malých dětí platí, že trvá-li kašel a rýma 3–4 dny a stále se horší nebo jeví-li dítě další známky onemocnění, jako je velká únava, zchvácenost, stoupající teplota, nechutenství a celková nevůle, měli by se rodiče poradit s lékařem, který léčí jejich dítě.
Postupné zvlhčování kašle a odkašlávání patří do běžného průběhu onemocnění. V tomto případě není nezbytné kašel tlumit.
Mohou nastat komplikace?
Nachlazení a rýma jen vzácně vedou ke komplikacím u jinak zdravých osob. V úvahu připadá zánět vedlejších nosních dutin a přechod zánětu dále do dýchacích cest. Zánět dutin se projeví bolestmi hlavy, které se zvýrazní v předklonu, pocitem zaujetí a neschopností se soustředit. Léčbu řídí lékař. Zánět průdušek se projeví teplotami nebo horečkami, někdy bolestmi, pískáním na hrudi, dýchacími obtížemi a kašlem se zvýšeným odkašláváním. Tyto příznaky vyžadují konzultaci lékaře. Zápal plic se projeví horečkou, zchváceností, nechutenstvím, dráždivým kašlem, někdy u dětí zvracením a bolestí bříška. Vzácně se vyskytnou i jiné komplikace, většina se projeví střídavými déletrvajícími teplotami a velkou únavou.
Děti, starší a chronicky nemocní lidé by měli konzultovat lékaře, neustupují-li příznaky během 2-3 dnů obvyklé samoléčby nebo dříve, pokud mají vysokou horečku nebo známky, svědčící pro možné komplikace (skvrnky na kůži,bolesti, kašel s vykašláváním hnisu, dušnost).
Prevence
Existují možnosti prevence nachlazení. Nejlépe je začínat s otužováním již od útlého dětství, zvláště v teplejších měsících.
Malé děti neoblékáme nadměrně, volíme více prodyšných vrstev, které při pohybu a zahřátí dítěte můžeme snadno ubrat a zase přidat. Vystavujeme je adekvátně věku běžným povětrnostním vlivům, aby se otužovaly přirozenou cestou. Otužování můžeme podporovat každodenním krátkým zakončením koupele studenou sprchou. Rázné otužování zahajujeme v teplých měsících.
Nezapomínejme na denní větrání místností v nichž pobýváme. Nekuřme a nepobývejme v zakouřených místnostech. Cigaretový kouř poškozuje sliznice dýchacích cest a tak usnadňuje průnik škodlivým látkám a virům. A to i u osob, které samy nekouří.
Důležitý je pravidelný pohyb, cvičení v uzavřených místnostech i pohyb na čerstvém vzduchu. Pohyb nás má trochu unavit a volíme ho podle věku a svých schopností. Nesmí být pro nás stresem, ale radostí. Pro toho, kdo právě začíná, je důležitá zvolna se zvyšující zátěž.
Nesmíme zapomínat na běžné hygienické zásady. Mytí rukou může předejít i přenosu běžných virových onemocnění.
V době většího výskytu nachlazení se vyvarujeme zbytečného pobytu v uzavřených prostorách, obchodech, hromadných dopravních prostředcích, kinech, restauracích apod. Snažíme se jíst větší množství potravin s vitamínem C, vhodnější je přirozená forma. V této době nevystavujeme náš organismus nadměrné zátěži a stresu, dbáme na dostatek spánku a dobrou náladu.
Očkování
Je také možné se proti chřipce očkovat. Očkování samozřejmě nechrání proti onemocnění způsobeným jinými respiračními viry. Je třeba ho každoročně opakovat. Očkování dokáže ochránit před chřipkou ze 70–90 %. Abychom si však stihli vytvořit dostatečnou hladinu protilátek je nutné očkovat se včas, tedy přibližně od poloviny září do konce listopadu. Očkování není hrazeno ze zdravotního pojištění, (jen chronicky nemocní mají očkování hrazeno).
MUDr. Jarmila Seifertová
Vademecum zdraví Zima 2005
