Průjem je časté (více než třikrát denně) vyprazdňování řídké kašovité nebo vodnaté stolice. Dochází k němu při sníženém vstřebávání tekutiny ve střevě a zvýšeném obsahu vody ve stolici. Běžná stolice obsahuje 80–100 ml tekutiny. Průjmem může tělo ztratit velké množství tekutiny.
Příčiny průjmu a dehydratace
O akutním průjmu hovoříme, vznikne-li náhle a odezní-li do několika dnů. Příčinou akutního průjmu je nejčastěji virová, bakteriální, vzácněji parazitární infekce. Průjem může být také důsledek dietní chyby, užívání léků s projímavým účinkem nebo projev stresu. Trvá-li průjem delší dobu nebo opakují-li se epizody průjmu, pak může být příznakem: celkového onemocnění (např. diabetes), funkční poruchy střeva (dráždivý tračník) nebo chronického zánětu střev. Průběh akutního průjmu je většinou bez komplikací a příznaky obvykle vymizí spontánně do několika dnů. Průjem může být provázen teplotami a celkovou slabostí, křečemi v břiše či méně často zvracením.
Průjem může způsobit významnou ztrátu vody z organizmu, tzv. dehydrataci. Dehydratace při průjmu může ohrozit zejména kojence a malé děti, staré osoby a pacienty s chronickým onemocněním anebo s omezenou soběstačností. Dehydratace se projevuje pocitem žízně, malátností a únavou, sliznice jsou suché a kůže ztrácí pružnost. Příměs hlenu nebo krve ve stolici je příznakem, o kterém je třeba vždy informovat lékaře.
Léčba doma
Řídká stolice není obvykle důvodem k návštěvě lékaře. Většina průjmů je zvládnutelná v rámci domácí léčby. Obvykle postačí doplňovat tekutiny (např. čaj, minerální vody, rehydratační roztoky, iontové nápoje – celkově až 4 litry denně) a vyvarovat se projímavých potravin, které obsahují větší množství tuků. Provází-li průjem křečovité bolesti břicha, je vhodné jíst menší porce. S ohledem na ostatní členy domácnosti nebo spolubydlící je potřeba zvýšeně dbát na hygienické zásady. Zlepšení klinického stavu nebo přibývání nemocného na váze je známkou úspěšné rehydratace.
Pro zmírnění subjektivních obtíží a v situacích, kdy průjmy jsou z praktických důvodů nežádoucí (neodkladná pracovní záležitost, jednání, cestování), je vhodné použít lék na potlačení průjmu (léky s léčivou látkou loperamid, event. loperamid kombinovaný se simeticonem). Délka podávání by neměla překročit 48 hodin. Před užitím volně prodejného léku na průjem v těhotenství a při kojení je vždy vhodná konzultace s lékařem.
Z dalších léků lze použít smectit. U carbo adsorbens (černé uhlí) je nevýhodou černé zbarvení stolice, které omezuje její objektivní hodnocení.
Bakteriální původ
V případech, kdy je pravděpodobná bakteriální nákaza (např. cestovatelský průjem, průjem po požití kontaminované vody, potravin) nebo u průjmu provázeném teplotou s event. příměsí hlenu ve stolici, lze použít střevní desinficiens (nifuroxazid). Nifuroxazid by se měl brát po dobu tří až sedmi dní. Možná je i krátkodobá kombinace loperamidu a střevního desinficiensia.
Antibiotika obvykle nemají v léčbě průjmu své místo. Odůvodnění pro podání antibiotik existuje u cestovatelských průjmů v místech se špatnou dostupností lékařské péče, u pacientů s poškozením imunity, s chronickými chorobami nebo při těžkém průběhu onemocnění, obvykle za hospitalizace.
Co je dobré vědět?
Průjmy, které jsou naopak důsledkem podávání širokospektrálních antibiotik, mohou pomoci vyřešit probiotika, která pomáhají obnovit narušené bakteriální osídlení střev. Pacienti, kteří užívají více léků dlouhodobě, mohou počítat s jejich sníženým vstřebáváním.
Běžný průjem není důvodem k přerušení kojení. Je třeba počítat s tím, že průjem může ovlivnit vstřebávání některých léků, např. hormonální antikoncepce.
V rehydrataci jsou vhodné slané polévky. V domácích podmínkách lze doporučit pro doplnění minerálů a tekutin roztok, který obsahuje: 8 lžiček cukru, 1 lžička stolní soli, šťávu ze dvou pomerančů nebo ze dvou grapefruitů (pro obsah draslíku) a doplnění převařenou vodou do 1 litru. Dospělí by měli vypít 250–500 ml a děti 125–250 ml tohoto roztoku během jedné hodiny.
Kdy konzultovat s lékařem?
Při pochybách v postupu u průjmu je vhodné telefonicky kontaktovat lékaře. Trvá-li vodnatý průjem déle než 3 dny nebo u dětí do jednoho roku a u pacientů starších 70 let déle jak 1 den, je-li průjem provázený horečkou, která trvá déle než 2 dny, nebo je-li přítomna příměs krve nebo hlenu ve stolici, měl by pacient navštívit praktického lékaře. Více ohroženi jsou pacienti s cukrovkou a chronickým ledvinným onemocněním. Opakované zvracení, příznaky dehydratace, neustupující bolesti břicha (zvláště v období mezi křečemi), celkové příznaky slabosti, by měly být důvodem návštěvy lékaře. Pacienti s průjmem, kteří vykonávají činnost epidemiologicky závažnou, mají povinnost navštívit lékaře a podrobit se vyšetření, při kterém je zhodnocen zdravotní stav a epidemiologické riziko.
Co můžete očekávat od lékaře?
Lékař vyhodnotí závažnost příznaků a provede tělesné vyšetření. Zvažuje příčiny průjmu a jeho důsledky pro organizmus. Podle potřeby provede doplňující laboratorní vyšetření. Mikrobiologické vyšetření stolice je nezbytné u osob, které vykonávají činnost epidemiologicky závažnou, např. v potravinářství, pohostinství, ošetřovatelských provozech.
Hospitalizace je nutná ve výjimečných případech, pokud je průjem komplikovaný nebo léčbu v domácím prostředí nelze spolehlivě zajistit nebo tam, kde léčba nepřináší zlepšení stavu. Opakující se chronický průjem je důvodem k dalšímu odbornému vyšetření.
Průjem u kojenců a malých dětí
U kojenců nebo malých dětí může mít průjem závažnější důsledky. Včasná konzultace s dětským lékařem je tedy na místě. U těchto dětí může změna chování nebo např. úbytek na váze signalizovat závažnější stav. Příznakem dehydratace mohou být oschlé rty, apatie, menší množství moči.
Doporučován je rýžový odvar, syrové banány, případně mrkvový odvar a následně vařené brambory nebo bramborové pyré. Později zařazujeme do jídelníčku vařené či dušené, nenadýmavé bílkovinné složky stravy. V lékárně je možné se poradit o podání eubiotik, probiotik nebo smectitu.
Cestovní průjmy
Cestovní průjmy jsou časté, zejména během letní dovolené. Obvykle jsou projevem řídké stolice, 5–10krát během 3–5 dnů, někdy s příměsí krve anebo hlenu, s teplotou, pocitem na zvracení nebo zvracením, bolestmi hlavy, kloubů a svalů.
Prevencí je především dodržování zásad při cestování, zejména zásad osobní hygieny a opatrnosti v konzumaci jídel a pití tekutin. Hovoříme o zásadách šesti „O“ (obchod, originál, otevřít, oloupat, omýt, ovařit).
O vybavení cestovní lékárničky a léků proti průjmu na dovolenou do míst s nižším hygienickým standardem je vhodné se poradit s lékařem.
MUDr. Bohumil Seifert
Vademecum zdraví Léto 2009
