Plynatost neboli flatulence patří mezi funkční trávicí potíže. Její příčinou je nadměrná tvorba plynů ve střevech. Následkem tohoto nahromadění je bolest břicha a jeho nadmutí. Odchod plynů bývá provázen úlevou.
Jak se plyny do střeva dostanou?
Plyny se do střeva dostávají buď jejich polykáním, tvorbou střevními bakteriemi nebo přecházejí z krve. Každý člověk při jídle či mluvení polyká menší množství plynů. Existují také lidé, kteří při stresu nadměrně polykají vzduch. Následkem bývá však spíše říhání než plynatost.
Nejvíce plynů vzniká ovšem ve střevě následkem produkce plynů střevními bakteriemi. Kvašením potravin dochází k tvorbě vodíku, metanu a oxidu uhličitého. U zdravých lidí dochází k největší tvorbě plynů zejména při kvašení luštěnin a jiných nestravitelných zbytků zeleniny. I při konzumaci běžného jídla se ve střevě mohou vytvořit až 4 litry oxidu uhličitého. Ten se však velmi rychle vstřebává.
Plyn se z trávicího ústrojí odstraňuje říháním, částečně také přechází do krve a je vydýchán. Určité množství je také metabolizováno střevními bakteriemi a samozřejmě odchází pasáží řití ven jako flatus.
Nemoci spojené se zvýšenou plynatostí
Mezi nemoci spojené s nadměrnou plynatostí patří různé poruchy tvorby enzymů, onemocnění slinivky břišní a další poruchy trávení. Mezi další obtíže v trávicím ústrojí patří žlučové kameny, nádory, poruchy jaterních funkcí a žaludeční vředy.
Příčinou plynatosti mimo trávicí ústrojí může být těhotenství, onemocnění ženských a močových orgánů, nádory, poranění, poruchy funkce štítné žlázy a příštítných tělísek, ale i akutní infarkt myokardu. Ke vzniku střevní nerovnováhy dochází rovněž po léčbě antibiotiky.
Základní poruchou způsobující plynatost je dráždivý tračník. Vědci totiž zjistili, že zatímco zdravému člověku lze do střeva fouknout až jeden litr vzduchu za hodinu bez výraznějších potíží, osobám s dráždivým tračníkem stačí jen malé množství a výsledkem jsou potíže s nadýmáním. Dráždivý tračník je onemocnění střeva spojené se zvýšenou citlivostí střeva a snad i poruchou jeho pohyblivosti. Plynatost patří většinou mezi dlouhodobé a z větší části život neohrožující stavy. Pokud k ní nedochází náhle a není spojená s úbytkem tělesné hmotnosti či jinými závažnými příznaky, není třeba se jí obávat.
MeDitorial
Vademecum zdraví Podzim 2006
