Co jsou to vzdušné alergeny?
Pylová zrna obsahují samčí orgány květu-tyčinky a skládají se z několikavrstevné membrány a plazmatického obsahu. Pylové zrno je tak ideálně přizpůsobené k uvolnění plazmatického obsahu spolu s alergizujícími bílkovinami po styku s vlhkým povrchem. Pylová zrna jsou velmi malá, jejich průměrná velikost je 0,05 mm, zrakem je tedy nevidíme. Pylová zrna se dostávají k samičím buňkám (vajíčka v semeníku květů) dvěma způsoby. Menší pylová zrna jsou roznášena větrem a tyto tzv. větrosprašné rostliny je produkují v obrovských množstvích. Větší a těžší pylová zrna tzv. hmyzosprašných rostlin přenáší hmyz. Pyl větrosprašných rostlin je rozhodující příčinou sezónní pylové alergie. Přenáší se na velké vzdálenosti, a tak lidé mohou reagovat alergicky na pyl rostlin a dřevin, které v blízkosti jejich obydlí vůbec nerostou. Pyl hmyzosprašných rostlin se do ovzduší dostává jen v nepatrném množství. Květy těchto rostlin jsou obvykle velké, nápadné a výrazně voní, aby vábily hmyz. Jejich pyl může způsobit obtíže pouze při bezprostředním kontaktu (např. sběr rostlin). Z pylových alergií jsou u nás nejčastější alergie na pyly trav (50 %), přibližně 25 % pacientů je alergických na pyly dřevin, zbytek připadá na další běžné alergeny – roztoče, plísně a alergeny zvířecí.
Hlavní období pylové sezóny
Zatímco většina z nás se po dlouhé zimě raduje z prvního jarního sluníčka a kvetoucích stromů, pro pylové alergiky začíná období spojené s alergickými obtížemi. 
Pylová sezóna se dělí na tři hlavní období: v jarním období převládají pyly časné (břízovité). Jde především o pyly jarních dřevin: břízy, lísky, olše, habru, javoru, dubu, buku, ořešáku. Jejich pylové období je od března do dubna. Nejagresivnějším alergenem této skupiny je pyl břízy. Dále následuje v létě období letních pylů trav. Jedná se o bojínek, jílek, lipnici, kostřavu, psárku a další. Sezóna pylů trav vrcholí zhruba mezi polovinou května a koncem srpna. V posledním období se setkáváme s podzimními pyly bylin. Hlavními zástupci této skupiny jsou pelyněk, jitrocel, kopřiva a ambrózie. Množství pylů uvedených rostlin kulminuje od poloviny srpna do října.
Zkřížené alergie
Alergií na pyly ale často u řady pacientů obtíže nekončí. Pravidlem v našich ordinacích je to, že pokud je pacient alergický na jarní časné pyly, tj. břízovité, může dojít při konzumaci tepelně nezpracovaných jablek, zpracovávání syrových brambor nebo při konzumaci lískových a vlašských ořechů ke svědění a otoku patra a mírnému otoku jazyka, někdy i rtů. Daný jev označujeme jako orální alergický syndrom a je dán podobností alergenů u pylů břízovitých a výše uvedených potravin. O zkřížené alergii mluvíme tehdy, pokud se dva alergeny svou stavbou natolik podobají, že dojde k vyvolání alergické reakce. Pokud jsou výše uvedené potraviny vařené, alergizující bílkoviny se zničí a alergik je ve vařeném stavu může konzumovat bez obav.
Proč alergiků přibývá?
Lékaři častěji než o alergicích mluví o atopicích. Atopická konstituce pacienta odráží jeho genetickou predispozici reagovat přemrštěně a neadekvátně na určitý alergen. Atopik (atopos = jiný, odlišný) reaguje přecitlivěle na příslušné alergeny z okolí, proto mluvíme o přecitlivělosti neboli hypersenzitivitě časného typu. V imunitní reakci alergika dochází k přesmyku na tvorbu protilátek třídy IgE, což jsou protilátky, které hrají dominantní roli v alergických reakcích a jejich měření z krve pacienta se využívá i v alergologické praxi. Proč v poslední době alergiků přibývá, není zcela objasněno. V poslední době existuje obrovský nárůst výskytu alergických onemocnění v ekonomicky vyspělých zemích v porovnání s oblastmi s nižší životní úrovní.
Jedním z důvodů, proč ke zvýšenému výskytu alergických onemocnění dochází, je skutečnost, že se v posledních letech děti mnohem méně setkávají s infekcemi, které stimulovaly protiinfekční obranu organismu. Naše děti jsou dnes očkovány, často až nadmíru se používají antibiotika, a tato nedostatečná stimulace běžnými bakteriálními infekcemi zejména v poporodním a časném dětském věku vede k vyšší incidenci alergických chorob.
S určitostí také víme, že velkou roli hraje dědičnost. Pokud jeden z rodičů trpí některým alergickým onemocněním, má dítě tohoto rodiče 30% pravděpodobnost, že onemocní také některým z alergických onemocnění. Pokud jsou oba rodiče alergici, pravděpodobnost alergického onemocnění pro dítě je 60%. Situace je ještě horší, pokud oba rodiče trpí alergií na stejný alergen (např. oba rodiče jsou alergičtí na břízovité pyly nebo oba jsou alergičtí na pyly trav), pak pravděpodobnost onemocnění potomků vzroste na 70-80 %. Na vznik a zejména průběh alergického onemocnění mají vliv i zhoršující se faktory životního prostředí. Znečišťující látky v ovzduší – zvláště oxidy dusíku a síry – dráždí povrchy sliznic a v jejich přítomnosti se zvyšuje uvolňování alergických proteinů z pylových zrn. Někdy zapomínáme i na prostředí interiéru, tedy bytové a domovní prostředí. Kouření, plynové spotřebiče, které jsou zdrojem oxidu dusičitého, formaldehyd používaný při výrobě a dýhování nábytku, to vše jsou látky, které dráždí sliznice alergika a zhoršují jeho obtíže.
Alergická onemocnění
Mezi alergická onemocnění způsobená pyly nepatří jen sezónní alergická rýma vyvolaná inhalací pylových zrn (svědění nosu, vodnatá rýma, zánět spojivek, nebo naopak pocit ucpaného a zablokovaného nosu, celková únava, nesoustředěnost, bolest hlavy), ale i atopický ekzém (silně svědivé, chronické onemocnění kůže, u dětí nejčastěji lokalizované v oblasti loketní a podkolenní jamky, na zápěstích a rukou) a především nejzávažnější onemocnění, astma bronchiale (dušnost spastického typu, sípavé dýchání, někdy slyšitelné i na dálku, nebo jindy pouze suchý dráždivý kašel v nočních nebo časných ranních hodinách).
Jak s pyly bojovat?
Vzhledem k velkému množství pylových zrn v sezóně a pohybu pylů na velkou vzdálenost nemůže pylový alergik pyly zcela eliminovat ze svého prostředí. Může však přizpůsobit své aktivity dané situaci takovým způsobem, že omezí pohyb v době, kdy je v ovzduší pylových zrn nejvíce. K tomu je vhodné dodržovat následující pravidla.
1. V pylové sezóně omezte pohyb v přírodě za suchého a větrného počasí.
2. V období největší koncentrace pylů zavírejte na noc okna. Větrejte pouze krátce po ránu nebo po dešti, kdy jsou pylová zrna vlhká a těžká a v ovzduší jich je méně.
3. Nejezte potraviny s obsahem pylových zrn, jako je med, bylinkové čaje a podobně.
4. Po pobytu v přírodě se pečlivě umyjte, abyste smyli pylová zrna, která ulpěla na vašem těle a oblečení.
5. Vyhněte se rozkvetlým stromům, čerstvě posekaným trávníkům. Pylový alergik by se neměl podílet na sekání a odklízení trávy a neměl by sbírat léčivé byliny.
MUDr. Jana Prázná, Doc. MUDr. Jana Puchmajerová, CSc.
Vademecum zdraví Jaro 2006
