I když kožní nemoci neohrožují člověka přímo na životě, dokáží díky svým estetickým projevům velmi znepříjemnit život. Mezi nejběžnější kožní onemocnění pak patří akné, atopický ekzém a lupénka.
Akné
Jde o onemocnění kůže postihující především mladé lidi v období puberty. Později také většinou ustupuje. Hlavními příčinami této nemoci je zvýšená tvorba mazu, který je ideálním prostředím pro šíření bakterií a dále rohovatění kůže v ústí mazových žláz. To způsobuje jakousi zátku, pod níž se maz hromadí a bakterie čile množí. Souhra těchto faktorů pak způsobuje vznik všeobecně známých hnisavých vřídků.
Příznaky této nemoci zná každý teenager: červené pupínky, doprovázené často svěděním, nalézající se zvláště v těch místech, kde má člověk velké množství mazových žláz – tedy zejména na obličeji, hrudníku či zádech.
Pokud jde o léčbu této nemoci, bohužel neexistuje žádný zázračný lék, který by nás akné dokázal hned a navždy zbavit. Existuje ovšem spolehlivá metoda, jak můžeme léčbu akné vážně zkomplikovat – tou je pochopitelně zvláště u mladistvých tolik oblíbené „vymačkávání“. Chceme-li se nežádoucím komplikacím vyhnout, uděláme nejlépe, když se svěříme do rukou odborníků. Ti nám mohou u lehčích forem akné pomoci vybrat vhodnou léčebnou kosmetiku, u vážnějších forem pak sami zvolí nejúčinnější terapii. Těch je dnes naštěstí celá řada, od klasické terapie spočívající v aplikaci speciálních přípravků na kůži až po laserovou terapii. Přesto léčba akné vždy vyžaduje trpělivost a ochotu spolupracovat s lékařem.
Atopický ekzém
Jednou z hlavních příčin vzniku atopického ekzému jsou genetické, zděděné předpoklady. To neznamená, že by naši rodiče či prarodiče museli trpět zrovna 
ekzémem, mohou trpět jinými alergickými onemocněními – od kopřivky až po alergii na včelí bodnutí – nicméně sklon k alergiím má dědičný původ, a právě ten má pro vznik atopického ekzému podstatný význam. Přesto nemůžeme vznik tohoto kožního onemocnění svalit pouze na geny.
Svou roli zde hrají i jiné faktory včetně naší nervové soustavy. Všechny tyto faktory pak způsobují, že kůže je vlivem nejrůznějších podnětů připravena reagovat právě vznikem ekzému.
Projevy ekzému jsou různé, obecným příznak však vždy zůstává silné svědění. To pak vede ke škrábání a viditelným škrábancům. Při škrábání pak běžně dochází k zanášení infekce do rány, což se projevuje mokváním a po zaschnutí vznikem strupů. Příznaků atopického ekzému je však mnohem více; ekzém má totiž mnoho podob a ne vždy ho dokáže ihned rozpoznat i odborník.
Léčba atopického ekzému je velice obtížná, a to proto, že sklon k alergickým reakcím kůže je vrozený. Proto také ekzém trvale vyléčit nelze. Co však lze, to je výrazné zlepšení stavu nemocného včetně odstranění nepříjemného svědění. I zde může při léčbě výrazně napomoci ukázněnost pacienta. Ten může vhodnými opatřeními, jako je například jídelníček oproštěný od dráždivých potravin (ostrá jídla), či vystříhání se nevhodného oblečení (vlna, umělá vlákna), své onemocnění podstatně zmírňovat.
Lupénka
Příčiny lupénky nejsou bohužel dodnes známy. I zde hraje svou roli dědičnost, ale podobně jako u ekzému nelze jejím prostřednictvím vznik nemoci plně vysvětlit. Faktory, které mohou vznik lupénky uspíšit, jsou pak například špatná životospráva, špatný psychický stav a také stres.
Lupénka se projevuje červenými a suchými ložisky, jež jsou pokryta stříbrnými šupinkami. Právě pro svůj nepěkný vzhled je lupénka častou příčinou nevhodných reakcí ze strany okolí, což má v některých případech za následek špatné psychické stavy nemocného. Je proto třeba zdůraznit, že lupénka není infekční nemoc a tudíž se jí ani nemůžeme „nakazit.“
Ani u lupénky nejsme schopni při léčbě odstranit příčinu jejího vzniku. Přesto je možné, stejně jako u ekzému, její projevy rapidně zmírnit. Dnešní medicína zná několik metod jak takového zmírnění dosáhnout; jednak pomocí léčivých přípravků nanášených přímo na pokožku, dále léky či injekcemi a nakonec i tzv. fyzikální terapií. Jejím nejtypičtějším zástupcem je tzv. fototerapie, tedy využívání světla při léčbě.
red
Vademecum zdraví Podzim 2007
