Nemoci srdce patří k nejčastějším příčinám úmrtí. Málokdo z nás má ale správnou představu o tom, jaká onemocnění mohou být se srdcem spojena a jak velké riziko pro nás tyto nemoci představují.
Výskyt srdečních onemocnění
Pojmem kardiovaskulární nemoci označujeme choroby postihující srdce nebo cévní systém. Výskyt a zastoupení kardiovaskulárních chorob se liší v jednotlivých zemích a odlišné je i jejich spektrum. Dále dochází ke změnám v průběhu času. Proto mají dnes tyto nemoci poněkud jiné zastoupení a význam, než tomu bývalo dříve. Na počátku 20. století byly kardiovaskulární nemoci odpovědné za přibližně10 % všech úmrtí na světě, v roce 2001 to však již bylo něco kolem 30 % – velký podíl zde pochopitelně měly rozvojové země. U nás je v tomto směru hlavní kardiovaskulární chorobou ischemická choroba srdeční, pro níž stále platí výhledy Světové zdravotnické organizace: po dobu následujících dvaceti let a možná i déle bude stále hlavní příčinou smrti. Jiných onemocnění ubývá. Vlivem účinné antibiotické léčby a preventivních opatření klesá například ve vyspělých zemích výskyt chlopenních vad srdce revmatického původu. Některé kardiovaskulární problémy ale naopak své zastoupení zvyšují a budou zvyšovat. Rizikové faktory kardiovaskulárních nemocí se v zásadě nemění: jsou to kouření, vysoký krevní tlak, zvýšená hladina glukózy v krvi, porucha lipidového metabolizmu, nadváha a tělesná inaktivita.
Hlavní srdeční onemocnění
V poslední době se udává, že je ischemická choroba srdeční příčinou přibližně 7 miliónů úmrtí ročně a 58 milionů ztracených let života vztažených na danou nemoc v celém světě. Přes veškerý medicínský pokrok činí úmrtnost na infarkt myokardu ve světě neuvěřitelných 30 % během prvních třiceti dnů (v zemích s nejmodernějšími metodami léčby, mezi které Česká republika patří, je to kolem 7 %). Z nemocných, kteří přežijí hospitalizační fázi, jich další 4 % zemřou během prvního roku.
Cévní mozkové příhody jsou další významnou oblastí medicíny, která má celospolečenský dopad. Celkově je udáváno asi 6 miliónů úmrtí ve světě za rok ve vztahu k některé z forem cévní mozkové příhody. Embolizace krevních sraženin do mozku může být až v 50 % spojena s fibrilací síní, tedy relativně méně nebezpečnou poruchou srdečního rytmu. Krvácivé mozkové příhody jsou spíše spojeny s neléčeným vysokým krevním tlakem.
Srdeční selhání bude zřejmě problémem dalších let. Srdečním selháním totiž končí řada srdečních onemocnění. Celosvětový výskyt srdečního selhání se pohybuje mezi 2 až 3 %, s ročním nárůstem mezi 0,1 až 0,2 %. V některých zemích se srdeční selhání objevuje dokonce na prvních místech v žebříčku vstupních diagnóz vztažených na 1 milión hospitalizací. Tento nárůst je důsledkem zlepšené léčby různých srdečních onemocnění, kdy stále více nemocných přežije akutní fází choroby a dožije se vyššího věku. Četnost výskytu srdečního selhání se odhaduje na 27 případů na 1000 obyvatel starších 65 let, ale pouze na 0,7 na 1000 osob mladších než 50 let. Mnohem častěji jsou postiženi muži.
Jak jsme na tom u nás?
V České republice klesá v posledních dvaceti letech celková úmrtnost na kardiovaskulární choroby. Přesto je stále 2 až 3x vyšší, než ve státech jako je Francie, Španělsko nebo Holandsko. Za zvýšený výskyt kardiovaskulárních chorob také platíme větším používáním ekonomicky náročných vyspělých medicínských technologií. V Evropě patříme mezi státy s nejvíce využívanými katetrizačními metodami léčby zejména akutních forem ischemické nemoci, patříme mezi státy s nejvyšší četností implantace trvalých kardiostimulátorů a zvyšujeme i četnost implantací defibrilátorů. Na druhé straně stále patříme i ke státům s nejvyššími hladinami cholesterolu a nejvyšším výskytem kouření. Snad jen ve vztahu k hodnotám krevního tlaku a zastoupení léčené hypertenze se již blýská na lepší časy.
MUDr. Jan Šochman, CSc.
Vademecum zdraví Léto 2006
