V současné době přibývá nebezpečně rychle nádorů na kůži. Mezi nejzhoubnější patří kožní melanom. Naděje na jeho vyléčení je pouze tehdy, když pacient přijde k lékaři v časném stádiu růstu nádoru. Velmi často bohužel lidé považují melanom za pouhé mateřské znaménko a řídí se pověrou, že jeho vyříznutí odsuzuje dotyčného k smrti. To bývají zbytečné důvody, proč v mnoha případech přicházejí pacienti k lékaři pozdě.
Výskyt kožních nádorů stoupá
Nemoc a utrpení podrobují lidský život zkoušce. To, co provází snad každého člověka s nádorovým onemocněním, je strach – vědomí vážné nemoci, obava ze všech možných vyšetření a z vedlejších účinků léčby, strach z budoucnosti, ze ztráty zaměstnání a často i strach ze smrti. Zkusme se však na onkologickou problematiku podívat naprosto reálně. 
Nádorové onemocnění se již stalo téměř běžnou součástí našeho života a po chorobách srdce a cév je to nejčastější nemoc dospělých. Léčitelnost závisí na mnoha faktorech – z těch nejdůležitějších je to histologický typ nádoru, jeho rozsah, celkový stav nemocného, ale především včasná diagnostika a v závislosti na ní i optimální léčba. Je třeba říci, že za poslední tři desetiletí zaznamenala onkologie velký pokrok, řadu nemocných dnes lze – zejména při včasném záchytu choroby – trvale vyléčit. U mnoha pacientů je možné kvalitní léčbou dosáhnout dlouhodobého stavu bez příznaků nemoci a v případě nové aktivity nádoru znovu nabídnout účinnou terapii.
Hlavní příčina – sluneční záření
Před dopadem na zemský povrch prochází sluneční záření zemskou atmosférou, která funguje jako filtr. Viditelné světlo a infračervené záření jí prochází téměř beze změny, zatímco ultrafialová složka slunečního záření je ozónovou vrstvou atmosféry zčásti absorbována. Jednou z příčin vzestupu výskytu kožních nádorů je ztenčení ozónové vrstvy, a tedy snížení její filtrační schopnosti.
Opalování prošlo několika módními vlnami a v posledních několika desetiletích je opálená kůže považována za velmi módní záležitost. Na jednu stranu nelze popřít některé zdravotně pozitivní účinky slunečního záření na náš organismus. Avšak člověk je tvor nerozumný, a tak pobyt na sluníčku často přeháníme a tím vyvoláváme i efekt opačný – pro nás velmi nebezpečný. Proto bychom si měli uvědomit, že sluneční paprsky nám mohou velmi ublížit, a to dokonce dvěma způsoby.
V první řadě patří mezi nejvýznamnější rizikové faktory krátké, nárazové a intenzivní vystavení kůže slunečnímu záření. Toto nebezpečí hrozí především při krátkodobých dovolených, kdy kůži vystavíme prudkému slunci bez předchozí postupné přípravy.
Obecně však při vzniku kožních nádorů nezáleží pouze na intenzitě ozáření v nedávné době, nýbrž také na celkové dávce ultrafialového záření za celou dosavadní dobu života jedince. Účinky UV záření se v těle kumulují a mohou se projevit až po mnoha letech. Proto se teprve nyní objevují problémy u lidí, kteří se nadměrně slunili v osmdesátých letech, protože to tehdy patřilo k životnímu stylu. Kdo nepřijel z dovolené pěkně hnědý, jako by na dovolené vůbec nebyl. Smutné je, že nejčastěji jsou postiženi lidé, kteří na slunci pobývali v dětském věku.
Jak se kožní nádory mohou projevovat?
Typy kožních nádorů můžeme rozdělit do dvou základních skupin a jejich projevy mohou být velmi rozmanité a někdy poměrně nenápadné. Předně jde o maligní melanom (nádor z pigmentových buněk), který může vzniknout z pigmentového znaménka, ale i na zcela neporušené kůži. Obvykle bývá tmavě zbarven, vzácně se pak vyskytují i bezbarvé formy. Charakteristickým znakem je jeho rychlý růst, změna barvy, velikosti, okrajů a tvaru, povrchu a změna pocitů – občasné svědění. Druhou skupinu tvoří nemelanomové kožní nádory. Mohou se projevovat jako málo zánětlivé tužší uzlíky a hrboly na kůži nebo jako nehojící se drobné rány nereagující na běžný způsob léčby.
Tři zbraně v boji s nádorovými onemocněními
Primární prevence – předcházení vzniku onemocnění. Do této kategorie patří především správná ochrana před ultrafialovým zářením – vhodné je používání ochranných krémů, oděvů, dodržování rekreačního režimu vylučujícího opalování v poledních hodinách. To je důležité hlavně pro mladé lidi a rodiče malých dětí, neboť více než polovina celoživotní dávky ultrafialového záření dopadne na kůži během prvních 20 let života. Je bohužel pravdou, že o prevenci se většinou lidé málo zajímají a mnohdy si libují ve svých nezdravých návycích.
Sekundární prevence – včasné rozpoznání vzniku onemocnění. Smyslem je zachytit nemoc ještě dříve, než by se její příznaky rozvinuly tak, že si jich povšimne i sám pacient. Při diagnostice některých jiných typů nádorů se dnes již běžně používají postupy cíleného vyšetřování velkých skupin obyvatelstva. Záměrem je zachytit vznikající nádor co nejdříve a na základě toho okamžitě zahájit léčbu. Mezi nejznámější a nejběžnější patří v současné době tzv. mammografický screening, který se může pochlubit mnoha zachráněnými životy. Nyní máme možnost zavést obdobný způsob plošného vyšetřování a včasné diagnostiky také u kožních nádorů. Systém nazývaný Microderm analýza je vybaven speciální mikrokamerou, která s velkým zvětšením veškerá „znaménka“ nasnímá, a počítačový program s umělou inteligencí útvary vyhodnotí a stanoví riziko nebezpečnosti. Na základě těchto údajů a klinického vyšetření kožního lékaře je možné stanovit velmi přesnou diagnózu podezřelého kožního útvaru. Doufejme, že tento způsob screeningu bude brzy i u nás běžnou záležitostí, stejně jako v USA, Austrálii nebo v některých západoevropských zemích.
Léčba – nejdražší a nejméně příjemná. Melanom patří k lidským karcinomům s nejvyšší úmrtností. Neodpovídá na konvenční protinádorovou chemoterapii a ozařování, a proto je jeho léčba převážně chirurgická. Jedná se o chirurgické odstranění nádoru s dostatečným lemem zdravé kůže. Melanom se může šířit především cestou mízních cév, nejčastěji do mízních uzlin. Při postižení mízních uzlin je nutné jejich kompletní odstranění v dané lokalitě (nejčastěji podpaží nebo tříslo). Pacienti jsou dlouhodobě sledováni a dle stavu je eventuálně měněna či doplňována léčba.
Závěrem lze říci, že obecně jsou více ohroženi lidé se sklonem ke spálení – severského a keltského typu (světlé nebo rezavé vlasy, modré, zelené či oříškové oči) – nicméně existují i pacienti, kteří se těmto typům zcela vymykají. Dalším vypozorovaným rizikovým faktorem je větší výskyt „mateřských znamének“.
Dr. Drahomíra Vídenská
Vademecum zdraví Léto 2006
