Žíly jsou cévy odvádějící odkysličenou krev zpět k pravému srdci a do plic. Jedná se o nejvariabilnější systém v lidském organizmu. Podkladem křečových žil (varixů) je nedomykavost (porucha) chlopní. Dochází k porušení zákona toku odkysličené krve k srdci a poruše toku z povrchního systému do hlubokého.
Žilní systém dolní končetiny
V dolní končetině je žilní systém trojí. Hluboký, povrchní a spojkový. Žíly všech těchto tří systémů jsou opatřeny chlopněmi, které jsou utvářeny tak, že umožňují průtok krve pouze směrem centrálním, tedy k srdci. Žíly tohoto trojího systému a systém chlopní tvoří jeden celek.
Žíly hlubokého systému jsou vlastně zrcadlovým obrazem tepenného systému. Probíhají v jeho těsné blízkosti a sdílejí většinou i stejné pojmenování. Tyto jsou ve svém průběhu lýtkem i stehnem uloženy mezi jednotlivými svalovými skupinami. Hluboká facie spolu s pochvou nervově-cévního svazku je chrání před neúměrnou dilatací. Pohyb dolní končetiny plní nezastupitelnou podporu ve funkci toku krve.
Žíly povrchního systému jsou uloženy v měkkých tkáních (tuku) dolní končetiny, a proto jsou právě tyto zdrojem křečových žil. Pro zjednodušení budeme mluvit jen o dvojím povodí povrchního systému: Velká saféna probíhá od přední strany vnitřního kotníku a směřuje až do třísla, kde se vlévá do hlubokého systému. Malá saféna směřuje od zadní strany vnějšího kotníku a vlévá se do hlubokého systému v podkolení.
Spojky mezi hlubokým a povrchovým systémem umožňují pomocí chlopní a stahů svalů pouze tok směrem z povrchu dovnitř.
Co jsou to křečové žíly?
Podkladem křečových žil je nedomykavost chlopní. Jako primární varixy se označují varixy nemající postižený hluboký systém. Jsou typickým onemocněním majícím mnoho příčin, jako jsou geneticky podmíněná méněcennost pojivové tkáně, genetická dispozice, postnatální rizikové faktory, onemocnění svalů a kostí, rasová dispozice a v neposlední řadě zde působí i civilizační vlivy.
Sekundární varixy vznikají v důsledku zánětu, zranění, žilního uzávěru hlubokého systému či uzávěru sítě perforátorů.
Varikózně změněné žíly (křečové žíly) znamenají zhoršení toku odkysličené krve k srdci, tkáně v jejich okolí postrádají přísun kyslíku, a vlastně se tak dusí. Tím vznikají bércové pigmentace, které jsou varovným ukazatelem možného bércového žilního vředu v budoucnu.
Křečové žíly jsou velmi nápadnou kosmetickou vadou dolních končetin. Rozlišujeme pět druhů křečových žil: metličky, retikulární varixy, kmenové varixy, nekmenové varixy, insuficietní perforátory.
Diagnostika
Úspěch léčby varixů (žilních městků) dolních končetin záleží na správné diagnostice, která předpokládá podrobné anamnestické a klinické vyšetření. Současné trendy v žilní chirurgii směřují k preciznímu neinvazivnímu vyšetření žilního systému, nejlépe za pomoci barevné duplexní sonografie. Cílem je zjistit funkčnost obou žilních systémů a stanovit jednotlivé insuficietní úseky, aby bylo možno určit správnou operační taktiku a techniku.
Způsob operace
Indikace k operaci a techniku operace by měl určit lékař, nejlépe cévní specialista. V zásadě existují dvě techniky k odstranění křečových žil: radikální – ta odstraňuje postiženou žílu jako takovou, a paliativní – ta ponechává postiženou žílu v místě a snaží se ji uzavřít uměle vyvolanou krevní sraženinou. Součástí operace je vždy kompresivní bandáž postižené odoperované dolní končetiny.
Jak předcházet křečovým žilám?
Prevencí komplikací varixů (žilních městků) jsou bandáž, venotonika a léky ovlivňující krevní srážlivost. Nejjednodušší však je pohyb (jako např. plavání, běhání a chůze). K rozvoji onemocnění komplikací varixů nejvíce přispívá sezení a stání. Právě pohodlný způsob života bez tělesné aktivity je špatný.
Doc. MUDr. Jiří Podlaha, CSc.
MUDr. Kräuff Schwanhaeuser, MBA, Ph.D.
Vademecum zdraví Podzim 2008
