Vysoký krevní tlak a zvýšený cholesterol není angína. Nemoci srdce a cév (kardiovaskulární onemocnění) patří k nejčastějším příčinám nemocnosti a smrti v celosvětovém měřítku. Předcházení těmto nemocem a ovlivňování všech příčin jejich vzniku je proto jedním z nejzávažnějších problémů a největších úkolů dnešní medicíny.
Rizikové faktory
Obecně nazýváme příčiny těchto chorob rizikovými faktory (RF). Je jich více, za nejdůležitější však považujeme vysoký krevní tlak (TK – hypertenze), poruchu metabolizmu tukových látek (zvláště známý je nepřítel cholesterol), cukrovku, obezitu, vrozené dispozice k některé z těchto poruch a kouření. Díky dlouholetým vědeckým výzkumům těchto stavů a statistického zpracování výskytu RF a výsledků jejich léčby disponují lékaři kvalifikovanými tabulkami výpočtu výše rizika onemocnění některou z kardiovaskulárních chorob.
Každý z rizikových faktorů (kromě věku a genetické dispozice) může samozřejmě významně ovlivnit člověk sám svým chováním a životním stylem. To je nejzřejmější v případě kouření a obezity. V případě vysokého krevního tlaku a zvýšené hladiny cholesterolu to platí rovněž, ale často i nejtvrdší dieta a úprava životního stylu nestačí k normalizaci hodnot tlaku či cholesterolu. V té chvíli nastupuje rozhodnutí o medikamentozní léčbě.
Léčba medikamenty
Toto rozhodnutí patří samozřejmě do rukou kvalifikovaného lékaře. Dnešní medicína disponuje řadou léků na hypertenzi i hypercholesterolemii. Jsou to léky velmi efektivní a většinou i značně drahé. Pokud tedy lékař rozhodne o nezbytnosti léčby, nečiní tak nikdy zbytečně a bez zvážení všech aspektů a pravidel indikace včetně použití výše zmíněného výpočtu kardiovaskulárního rizika.
Je samozřejmostí i poučení o pokračování dietních a režimových opatření.
Ve spolupráci pacienta a lékaře tak dochází k postupnému ovlivnění, zlepšení až normalizaci potencionálně nebezpečné poruchy. Člověk s dobře léčeným tlakem a cholesterolem se v těchto bodech stává srovnatelně ohroženým s člověkem bez poruchy těchto rizikových faktorů.
Léky nesmíme vysazovat
Musíme si však uvědomit, že i když se náš stav zlepší, nemůžeme léky vysazovat. Řada pacientů totiž ujištění lékaře o tom, že hodnoty má již normální, automaticky považuje za pokyn k přerušení léčby. Další pacienti si zase nechají hodnoty zkontrolovat mimo ordinaci lékaře, který léčbu zavedl (třeba si změří tlak svým vlastním digitálním přístrojem nebo u jiného lékaře, kterému však opomenou sdělit, že nějaké léky berou), a při zjištění normálních hodnot dospějí k závěru, že léčba již není potřebná.
Je proto někdy opravdu těžké přesvědčit pacienta o tom, že přerušení léčby znamená návrat k původnímu stavu. Při úspěšné léčbě je často možné snížit dávkování, ale plné vysazení léku – pokud indikace léčby byla správná – vede vždy k opětnému vzestupu tlaku či cholesterolu v krvi, a to se všemi riziky, která to obnáší. Zároveň jsou tím i ztraceny prostředky vynaložené na dosavadní léčbu. Hypertenze a hypercholesterolemie neovlivnitelné dietou a režimovými opatřeními nejsou zkrátka jako angína – vyléčitelné jedním balením léku. Jsou to stavy setrvalé, vyžadující trvalou léčbu jak režimovými prostředky, tak indikovanými léky s pravidelnými kontrolami lékaře.
MUDr. Zdeňka Poláková
Vademecum zdraví Jaro 2006
