Migréna je nemoc nepříjemná, nikoli však nebezpečná. Neohrožuje postiženého na životě, dokáže však život velmi znepříjemnit. Naštěstí jsou už v současné době k dispozici účinné léky, které většině pacientů pomohou.
Co je to migréna?
Migréna je velmi rozšířeným typem bolesti hlavy, postihuje kolem 10 % populace. V dětství se vyskytuje častěji u chlapců, v období puberty se poměr obrací a v dospělém věku jsou podstatně častěji postiženy ženy. Často je v jedné rodině postiženo více generací, například babička-matka-dcera. První migrenózní záchvat se objevuje nejčastěji ve věku od 18 do 35 let, maximum postižených je ve středním dospělém věku. Výskyt prvního migrenózního záchvatu po padesátce je již dosti netypický a vždy je v tomto případě třeba vyloučit jinou příčinu bolesti hlavy. Těmto pacientům je třeba doporučit návštěvu u neurologa.
Příčiny nemoci
Předpokládáme, že u migreniků existuje změněný systém kontroly bolesti, nejspíše daný geneticky. Je to vlastně vrozená dispozice pro zvýšenou citlivost center v oblasti mozkového kmene, která mohou reagovat přecitlivěle na změny ve vnějším nebo vnitřním prostředí. Z vnějšího prostředí to může být změna počasí, požití některého jídla či nápoje, působení chladu nebo horka. Zjednodušeně řečeno podnět, který u osoby bez vrozené přecitlivělosti těchto center nezpůsobí žádnou obtíž, u migreniků může vyvolat migrenózní záchvat.
Z vnitřního prostředí tak působí například hormonální změny během menstruačního cyklu, hlad, žízeň, nízká hladina krevního cukru a podobně. Vlastní záchvat bolesti je podmíněn prosáknutím a rozšířením stěn drobných cévek v oblasti mozku a vyplavením specifických látek, mediátorů, které zprostředkují přenos a vnímání bolesti. Výsledky pomocných zobrazovacích vyšetření, jako je CT nebo magnetická rezonance, jsou u migrény normální, vyšetření se provádí spíše za účelem vyloučení jiného onemocnění mozku, než pro potvrzení diagnózy.
Jak se nemoc projevuje?
Migréna však není jen bolest hlavy. Jde o komplexní děj, který se postupně rozvíjí: k narůstající bolesti hlavy se přidává nevolnost, někdy zvracení, je přítomna přecitlivělost na okolní podněty, například vadí světlo, vadí silnější hluk, mohou vadit i pachy či vůně. Pacient v záchvatu migrény nejraději vyhledává klidné, tiché a temné místo.
V období několika hodin před záchvatem se u některých pacientů mohou objevovat pocity, které signalizují nadcházející záchvat, například podrážděnost, pocity nevýkonnosti, spavosti, pocity žízně nebo hladu a různé jiné.
U některých pacientů se těsně před záchvatem objevuje aura. Jedná se nejčastěji o zrakové projevy, jako jsou záblesky, různé zářící či barevné obrazce v zorném poli. Zorné pole se může jakoby rozpadnout a obrázek je neúplný. Jindy se objeví tmavá skvrna, kde pacient nevidí nic – to je nebezpečné zvláště tehdy, dojde-li k záchvatu při řízení automobilu.
Vlastní bolest hlavy je dominujícím projevem záchvatu migrény. Bolest se rozvíjí, narůstá, pulzuje, v rozvinuté fázi bývá velmi silná, často postihuje jen jednu polovinu hlavy. U většiny pacientů se strany střídají, v rozvinutém záchvatu pak již bolí hlava celá. Migrenikovi vadí při záchvatu hluk i silné světlo, ale i některé vůně či pachy. Tělesná aktivita stav zhoršuje. Například vyjít rychle schody do patra nebo se proběhnout nepřipadá při záchvatu migrény v úvahu, vždy se touto činností bolest dále vystupňuje. Často je bolest provázena nevolností a zvracením.
Bolest po dosažení svého maxima ustoupí, ať již po léčbě nebo tehdy, podaří-li se usnout. I po odeznění bolesti však následující den přetrvává pocit únavy, nevýkonnosti, malátnosti. Nedá se předpokládat, že s vymizením bolesti je člověk, který prodělal migrenózní záchvat, schopen plného výkonu nebo soustředění.
Jak se migréna léčí?
Migréna je léčitelná. Léčíme jak akutní záchvat bolesti, tak v případě potřeby doporučujeme i léčbu preventivní. Důležitá jsou rovněž režimová opatření. Především to znamená vyvarovat se případných spouštěcích faktorů, upravit životosprávu a někdy u žen i změnit typ hormonální antikoncepce. Většinou se každý pacient, který ví, co mu záchvat vyvolá, snaží tomuto podnětu vyhnout spontánně, i bez rady lékaře. Ale mnohdy si možné souvislosti záchvatu bolesti s některou situací uvědomí až po cíleném dotazu lékaře.
Preventivní léčbu doporučujeme v případě, že má pacient během měsíce více než tři záchvaty, nebo pokud má záchvatů méně, ale jsou dlouhotrvající a těžce snášené. V každém případě respektujeme názor pacienta, zda dává přednost pravidelnému dennímu užití léků s cílem snížení počtu záchvatů i zmírnění bolestí.
Léčba akutního záchvatu musí být rychlá, dostatečně účinná a dobře snášená. Léky doporučujeme podle intenzity bolesti i intenzity doprovodných příznaků, tedy podle toho, jak migréna ovlivňuje denní aktivity. Jsou dostupná jak běžná nespecifická analgetika pro léčbu mírné migrény, tak specifická antimigrenika, triptany, které jsou vhodné pro léčbu střední a těžké migrény. Triptany působí cíleně pouze u migrény, uleví rychle jak od bolesti, tak zmírní i nevolnost. U bolesti jiného původu nepomohou. Jsou velkým pokrokem a pomocí pacientům s migrénou.
MUDr. Jolana Marková
Vademecum zdraví Jaro 2008
