Svět se neustále vyvíjí ve všech oblastech. Objevují se nové možnosti komunikace, nové technologie prakticky ve všech oborech a přirozeně i nové a rychlejší prostředky dopravy, které umožňují lidem cestovat i na vzdálená místa od jejich trvalého bydliště. To přináší i určitá rizika, k nímž patří i rizika zdravotní. S cestováním jsou spojeny jednak pracovní aktivity lidí, kdy jsou v globalizovaném světě nadnárodní společnosti rozšířeny téměř po celém světě, přičemž i menší národní společnosti mají své exportní zájmy daleko od svých mateřských závodů a jednak lidé cestují také ve svém volném čase na často exotické dovolené daleko od svých domovů. V zájmu prevence, ale někdy i léčby nemocí vzniklých v souvislosti s cestováním, se postupně vyvíjel nový obor medicíny – cestovní lékařství.
Čím se zabývá cestovní lékařství?
Cestovní lékařství je v současnosti celosvětově uznávaný lékařský obor, který se zabývá prevencí, diagnostikou a léčbou nemocí, které vznikly v souvislosti s cestováním. Vznik oboru úzce souvisí s růstem cestování v posledních třiceti letech. Zatímco v roce 1949 cestovalo po světě 26 milionů osob, v roce 2002 to bylo již 715 milionů. Odhady ukazují, že za dvacet let bude cestovat více než půldruhé miliardy osob.
Důležitým faktorem ovlivňujícím vznik zdravotních problémů souvisejících s cestováním je vysoký zájem o navštěvování exotických míst v Pacifiku, jihovýchodní Asii, Africe a Latinské Americe. Zvyšuje se také cestování malých dětí, seniorů a nemocných osob. Právě tyto skupiny patří mezi nejohroženější.
V souvislosti s cestováním vyvstala nutnost komplexnějšího poradenství před cestou do zahraničí, než byla jen orientace na tropické choroby, protože se začalo cestovat za polární kruh, za potápěním v karibské oblasti a významně se na zdraví cestovatelů podepisují i dálkové přesuny letadlem.
Na cestovatele působí během cesty, ale i za pobytu v zahraničí celá řada faktorů fyzikálních, chemických, biologických a psychosociálních, se kterými se konkrétní jedinci vypořádávají různě, a to v závislosti na věku, případném základním onemocnění, všeobecné úrovni navštívené země a na možnosti rizikového chování.
Uvedené skutečnosti vedly lékaře z rozvinutých zemí, aby se zdravím cestovatelů zabývali. Nejzřetelnější rozvoj prodělala cestovní medicína ve Švýcarsku, Kanadě a USA.
Co nás může potkat v zahraničí?
Češi cestují do zahraničí rok od roku stále více, a to jak služebně, tak i soukromě. Na dovolenou do zahraničí za rekreací během letních měsíců vycestuje ročně zhruba 2,6 miliónů Čechů. Nejvyhledávanějších kontinentem je stále Evropa, kam cestuje 95 % našich turistů.
Je známo, že exotické země mohou Evropanům způsobit nemalé zdravotní potíže. Na vině jsou především infekce a choroby, které se u nás nevyskytují anebo pokud se vyskytují, pak ve zmenšené míře, a proto může být jejich diagnostika a léčba po návratu velmi komplikovaná. Celá řada cestovatelů ve skutečnosti ani netuší, jaká nebezpečí a rizika na ně v navštívené zemi čekají. I v dnešní době existují cestovatelé, kteří si o navštívené destinaci nic nepřečtou a při návštěvě centra cestovní medicíny jsou překvapeni při pohledu na mapu, kde vlastně destinace leží. Často si neuvědomí základní geografické údaje, jako je pravidelné střídání dne a noci v rovníkové oblasti a zimní období na jižní polokouli v době léta u nás.
Není překvapením, že nejčastější komplikací, která postihuje běžné turisty, jsou úrazy, které zahrnují přibližně až 60 % všech zdravotních komplikací při pobytu v zahraničí.
Na druhém místě to jsou přenosné choroby, na třetím pak psychosociální problémy.
Většině infekčních onemocnění lze předejít
Riziko získání infekčního onemocnění není stejné pro každého cestovatele a je velmi silně ovlivněno jeho chováním, popřípadě množstvím a strukturou rizikových aktivit. Nebezpečí představuje též i skutečnost, že v zemích, kam cestovatelé míří, jsou jiné klimatické podmínky, zcela jiný životní styl, ale také například jiné stravovací návyky. Roste také počet návštěvníků směřujících k nám, a to i z rozvojových zemí, což riziko zavlečení exotických onemocnění podstatně zvyšuje.
Mezi nejčastější infekční onemocnění, která mohou turisté v zahraničí získat, patří tzv. cestovatelský průjem, onemocnění respiračního traktu (od běžného nachlazení až po těžkou tuberkulózu), postižení kůže (od jednoduché spáleniny až po parazitární kožní onemocnění), hepatitida A a B, pokousání neznámým psem nebo zvířetem, malárie a břišní tyfus. Proti většině z těchto nemocí se lze preventivně ochránit už před cestou, a to především očkováním.
Celá řada klientů – cestovatelů si vůbec neuvědomuje, že nejdražší na celém zájezdu do zahraničí je jejich zdraví. Na dovolenou odjíždějí v dobré víře, že právě jim se nemusí nic stát, neinvestují do prevence a nakonec jsou velmi překvapeni, že právě oni onemocněli. Jako dostatečné opatření považují uzavření zdravotního pojištění na cesty.
Před cestou se poraìte s odborníkem
V současnosti existuje poměrně hustá síť center cestovního lékařství založená na bázi klinik a oddělení infekčních nemocí nebo zdravotních ústavů. Přesné informace o centrech je možné získat na www.infekce.cz.
Jít se poradit před cestou do zahraničí, uvědomit si rizika, která na klienta číhají, by mělo být v dnešní době stejně běžné, jako chodit na pravidelné prohlídky chrupu ke svému stomatologovi. Nejít se poradit před cestou do zahraničí je stejné riziko, jako jezdit na našich silnicích bez absolvovaného kurzu autoškoly.
Prof. MUDr. Jiří Beran, CSc., Prof. MUDr. Vladimír Janout, CSc.
Vademecum zdraví Léto 2007
