Nemocnost malých dětí v průběhu růstu a vývoje je klíčovým způsobem ovlivňována vývojem imunitního systému. Po narození přichází dítě ze sterilního prostředí dělohy do prostředí, kde je vystaveno velkému množství různých podnětů včetně mnoha infekčních činitelů.
Novorozenecké období
V této době je již imunitní systém novorozence plně funkční, ale je nezkušený. Se všemi infekcemi se setkává poprvé. Imunitní systém dítěte je hlavně v prvních šesti měsících pasivně chráněn protilátkami, které byly v posledních týdnech těhotenství přeneseny přes placentu od matky. Další významný faktor ochrany novorozence představuje v této době kojení. Kojením dítě dostává nejen potravu v ideálním složení, optimálně až do šestého měsíce věku, ale v mateřském mléce jsou zastoupeny další důležité složky, které zlepšují funkci imunitního systému a zabezpečují významnou ochrannou bariéru převážně na sliznicích zažívacího ústrojí. Významnou složkou mateřského mléka jsou také živé bílé krvinky, které jsou schopny vykonávat své obranné funkce. Jejich výjimečnost spočívá v tom, že jako živé buňky nemohou být součástí jakéhokoli přípravku mléčné výživy pro děti i přesto, že v současné době je kvalita přípravků dětské výživy vysoká a snaží se zabezpečit všechny složky nutné k výživě dítěte v daném věkovém období. Celý režim novorozence je přirozeně uzpůsoben tak, aby se s infekcemi setkával postupně. Aktivity novorozence ho nevystavují předčasnému náporu infekčních onemocnění. Novorozenci je třeba zajistit jeho přirozené potřeby, tj. dostatek spánku a odpovídající stravy. Vhodné je tedy dát podle daných možností přednost kojení před umělou kojeneckou výživou. Pokud dítě v průběhu novorozeneckého období onemocní, je zapotřebí neprodleně vyhledat lékařskou pomoc. Je nutné mít doma teploměr k měření teploty dítěte a kontakt na lékařskou pomoc (mobilní telefon na svého dětského lékaře, adresu a telefon na nejbližší dětskou pohotovost, adresu nejbližší lékárny s pohotovostní službou).
Kojenecké období
Po novorozeneckém období, za které se považuje 1. až 28. den života dítěte, následuje období kojenecké, tj. období do jednoho roku věku. V průběhu kojeneckého období dítě velmi vyspívá, mění svůj režim a své pohybové dovednosti. Toto období je charakterizováno výrazně vyšší přirozenou expozicí infekcím. Tomu by měl odpovídat i režim kojence. Dítě je v této době pod dohledem svého dětského lékaře. To je zajištěno především systémem opakovaných preventivních prohlídek a pravidelných očkování, jež jsou koncentrována právě do tohoto období.
V raném kojeneckém období bývají závažně nemocné většinou pouze děti s výraznými, nejčastěji vrozenými poruchami imunity. Všeobecně platí, že nejdůležitější jsou u těchto malých dětí režimová opatření, celkové zdravé uspořádání dne, spánkový režim, omezení styku se zdroji masivní infekce (kolektivní zařízení, nákupní centra, dětské koutky, MHD). Velkou důležitost v těchto věkových obdobích má strava, která by měla být pečlivě konzultována s dětskými lékaři. Jídelníček kojenců je velmi dobře vypracován a je nutné dodržovat správné intervaly zavádění nových potravin do jídelního režimu dítěte.
Všechny problémy s nesnášenlivostí potravy, poruchy vstřebávání či možné alergie na složky potravy, jsou extrémně důležité právě v kojeneckém období. Problémy v tomto směru je třeba řešit, čímž jednoznačně přispíváme i ke snižování nemocnosti u dětí. Kojenecké období je také tou dobou, kdy se mohou projevit některá vrozená onemocnění. Jedná se například o poruchy metabolizmu, genetické vady, vrozené poruchy endokrinních žláz apod. Veškerá léčba patří do rukou dětských lékařů na specializovaných pracovištích. Obecně lze tedy říci, že onemocněním kojence v prvních měsících života je třeba věnovat dostatečnou pozornost a včas se obrátit na odbornou pomoc.
MUDr. Marcela Černá
