Nálada každého jedince má drobné výkyvy oběma směry. Někdy je nám hned od rána z ničeho nic a pro nic za nic do zpěvu, cítíme spoustu energie, zatímco jindy se nám nechce z postele, jsme unavení nebo rozmrzelí, nic nás nebaví a netěší. Odpoledne se však již cítíme zase dobře a druhý den ráno už nemáme obtíže se vstáváním ani pokleslou náladou. Pokleslá nálada však může přetrvávat několik dní, týdnů a dále se může prohlubovat. V takovém případě se může jednat o depresivní poruchu, která patří mezi nejčastější psychiatrická onemocnění.
Každý osmý Čech poznal depresi
Nedávný průzkum provedený v České republice ukázal, že depresivní poruchou trpí za život 12,2 % populace (tedy přibližně každý osmý Čech). Deprese je častější u žen, a to asi 2x častěji než u mužů. Mezi základní příznaky deprese patří to, že dojde ke ztrátě potěšení a radosti z aktivit, které je dříve přinášely. Depresivní pacient si přestane věřit, pociťuje nejistotu, úzkost, strach z budoucnosti. Může se objevit nerozhodnost, zhoršené soustředění a zhoršený pracovní výkon. Člověk dříve společenský vyhledává raději samotu a klid, přestává vyhledávat kamarády a přátele. Dochází k útlumu sexuální aktivity. Často se objevuje nechutenství, úbytek hmotnosti a nespavost. Někdy se naopak objeví zvýšený příjem potravy s přibýváním na hmotnosti spolu se zvýšenou únavou a zvýšenou potřebou spánku. Příznaky podobné depresi zná většina lidí. Když máme angínu či chřipku, jsme také méně aktivní, bez energie, unavení, letargičtí. Jde však jen o pár dní, horečka zmizí a cítíme se zase dobře. U deprese však žádná horečka není, nejde jen o tělesnou únavu, ale bolí duše. Objevuje se smutek. Pokud takové příznaky trvají déle než 14 dní, můžeme mluvit o depresivní poruše. Pokud není deprese včas rozpoznána a léčena, může skončit i smrtí. Ochromující smutek ovlivní myšlení, do kterého se pozvolna vkrádají sebeobviňující se myšlenky, které jsou zveličené či odporují realitě. Sílící pocit smutku, nemohoucnosti a duševní trýzně pak vede k úvahám o ukončení života, sebevražedným pokusům a dokonaným sebevraždám. O sebevraždu se v Čechách pokusí cca 15 % pacientů s depresí. Přitom většině sebevražd lze účinně předejít včasnou diagnostikou a léčbou.
Mýty o depresi
V laické veřejnosti přetrvává názor, že mít deprese je slabost, vada charakteru či lenost. Není to pravda. Stejně tak není pravda, že zajít za psychiatrem je ostuda a že tím bude daný člověk do smrti poznamenám. Mnoho známých osobností kulturního, politického a sportovního života se v minulosti setkalo s depresí a nijak je to nepoznamenalo. Diagnózu depresivní poruchy nejčastěji potvrzuje psychiatr, který tak činí na základě rozhovoru s pacientem a základním vyšetřením, které vyloučí, že se nejedná o jiné onemocnění. Například snížená činnost štítné žlázy či některé poruchy jater mohou vést k podobným příznakům jako mají pacienti s depresí.
Jaké jsou možnosti léčby?
Po stanovení diagnózy následuje léčba. Dle intenzity, převažujících příznaků a podtypu deprese se psychiatr rozhoduje mezi psychoterapií, léčbou psychofarmaky či fyzikální léčbou (světlem, magnetickým polem, elektrokonvulzemi). Nejdostupnější a nejrozšířenější léčbou deprese je léčba antidepresivy (léky proti depresi). Antidepresiva ovlivňují přenašeče v mozku (serotonin, noradrenalin, dopamin) a díky nim vedou k aktivaci genů, které zodpovídají za produkci nervových růstových faktorů. Díky těmto růstovým faktorům dochází k bujení a košatění nervových spojů (synapsí) v mozku, které jsou vlivem deprese ochablé a řidší. Tak se napravuje nejenom chemická nerovnováha v mozku, ale obnovují se i strukturální poměry v mozku. Poslední výzkumy ukazují, že právě tvorba nervových růstových faktorů je konečným společným efektem všech antidepresivních postupů. A to ať se jedná o antidepresiva, působení magnetického pole či elektrokonvulze. Nástup antidepresivního efektu se objevuje obvykle za 3-4 týdny užívání antidepresiv, ale i po úplném odeznění je nutné užívat antidepresiva alespoň následujících 6 měsíců. V tomto období je totiž pacient nejzranitelnější ke znovuobjevení se deprese. Pokud je pacient již zcela v pořádku, může léky postupně vysadit. Někteří lidé se obávají návyku na léky. Ten však při užívání antidepresiv nehrozí. Je jen nutné léky vysazovat pozvolna. U mírných forem deprese může být účinný extrakt z třezalky tečkované, který je obsažen v některých antidepresivech.
Zimní deprese léčí světlo
U jednoho podtypu depresivní poruchy, tzv. sezónní afektivní poruchy, někdy nazývané jako podzimní či zimní deprese, je účinným pomocníkem léčba jasným světlem o intenzitě minimálně 2500 luxů. Lépe je však používat světelný zdroj dosahující intenzity 10 000 luxů. Pro tento podtyp deprese je typická zvýšená únava, zvýšená chuť především na sladké, přibývání hmotnosti a zvýšená spavost. Protože se tyto příznaky objevují pravidelně a každoročně na podzim či v zimě, kdy ubývá světla a i u některých zvířat poklesává aktivita, zdá se, že může jít v tomto případě o jakousi obdobu „zimního spánku u zvířat“. Pacienti s tímto typem deprese jsou o 33 % méně aktivní než zdraví jedinci. Po pravidelné ranní 30 minutové expozici jasnému světlu o intenzitě 10 000 luxů po dobu 4 týdnů se jejich aktivita vyrovnává aktivitě zdravých jedinců a nálada se upraví do normy.
MUDr. Miloslav Kopeček
Vademecum zdraví Zima 2005
