Akné je onemocnění pokožky vznikající z mnoha navzájem propojených příčin. Ačkoli neohrožuje přímo zdraví, důležitou roli při akné hraje psychika. A ta může vést až ke společenské degradaci pacienta.
Co můžeme sledovat okem?
Obecně se na vzniku akné podílí zvětšená produkce kožního mazu a zároveň zvýšené rohovatění kůže v ústí mazových žláz. Tím začíná proces jejich ucpávání zátkami z mazu a odumřelých zrohovatělých buněk a vzniká tzv. komedon (uher). Ve vývodech mazových žláz se vždy nacházejí bakterie, které kožní maz rozkládají, přičemž se uvolňují produkty podporující tvorbu zánětu. Následkem toho vznikají červené pupínky (papuly), které se nakonec přemění na hnisavé vřídky (pustuly). V některých případech se tvoří ložiska hluboko v kůži, které se mohou změnit v cysty.
Musíme si přiznat, že neexistuje jednoznačný a snadno proveditelný způsob, jak se akné zbavit nebo je alespoň významně omezit. Reakce jsou velmi individuální a bez čeho se jeden neobejde, jinému vůbec nevyhovuje.
Klasická terapie
Klasickou léčbu můžeme rozdělit do dvou základních skupin. Nejčastěji bývají aplikovány přípravky přímo na kůži – jde o tzv. místní léčbu (lokální retinoidy a antibiotika, benzoylperoxid, kyselina salicylová apod.). V komplikovanějších případech je nutné ještě připojit tzv. léčbu celkovou (celková antibiotika, hormonální antikoncepce nebo celkové retinoidy). Do poslední skupiny patří aplikace speciálního přípravku, který se dnes používá u těžkých forem akné. Tento lék působí na všechny složky akné, avšak i zde se můžeme setkat s nežádoucími účinky – nebezpečí poškození nenarozeného dítěte při aplikaci u těhotné ženy, křehkost a suchost kůže a sliznic, někdy bolesti kloubů a svalů. Tato léčba patří pouze do rukou zkušeného odborníka.
Chemický peeling v léčbě akné
Základním principem této metody je aplikace ovocných kyselin – především kyseliny glykolové na kožní povrch. Tím dochází k cílenému odloučení povrchních vrstev buněk a k otevření ucpaných pórů. Bohužel kontakt pokožky s volnou kyselinou glykolovou způsobuje její podráždění podobné popálení, a proto není možné provádět klasický chemický peeling v letním období.
Naštěstí byla po dlouhodobém výzkumu vyvinuta zdokonalená technologie, jejíž pomocí kyselina glykolová tvoří aktivní komplex se základní aminokyselinou. Tím nedochází k výraznému podráždění pokožky, ačkoli schopnost kyseliny odloučit povrchové vrstvy kůže zůstává zachována. Proto tento typ chemického peelingu, tzv. renopeel, může být aplikován i v letních měsících bez rizika vzniku pigmentových skvrn. Dalším odlišením od klasického ošetření je obohacení receptury o přidané aktivní látky (například při terapii akné se jedná o látky mající protizánětlivý, keratolytický a baktericidní účinek).To umožňuje cíleně se věnovat konkrétním kožním problémům.
Laserová terapie
Existuje speciální metoda Lasocare – užívaná přímo při léčbě akné. Ústředním prvkem této metody je gel obsahující enzymy laktoferrin a laktoperoxidázu, jejichž účinek je aktivován laserovým paprskem speciální vlnové délky. Při ošetřování akné se využívá především účinku laktoferrinu na ionty železa. Stopy železa ve zbytcích produktů mazových žláz jsou podstatnou složkou potravy bakterií ovlivňující akné. Laktoferrin způsobí jeho nedostatek a tím postupné a dlouhodobé vymizení mikrobiálních kultur. Tento proces je sice relativně pomalejší než při použití antibiotik, jedná se však o zcela přirozenou cestu, aniž by bylo nutné používat agresivní chemické přípravky.
Laserová terapie hraje významnou roli i v případech, kdy onemocnění již odeznělo, ale na kůži zůstaly jizvy. Pokud jsou ještě čerstvé a červené, je vhodné k jejich zhojení využít samostatného účinku biostimulačního laseru. Ke korekci jizev starých a vpadlých se používá tzv. odpařovací metoda kožním laserem CO2.
Léčbu svěřme odborníkům
Akné je kožní onemocnění postihující velkou řadu lidí. Jeho léčba není snadná, a proto je nereálné očekávat, že vnější projevy akné zmizí už během několika dnů – tak jako například rýma. Je zapotřebí mít dostatečnou trpělivost a léčbu doplnit vhodným kosmetickým ošetřením. Onemocnění svádí k samoléčbě, avšak pokud do procesu zasáhne pacient vlastními silami, např. vymačkáváním nejlépe pomocí špinavých nehtů, může často dojít k vážným komplikacím spojeným se vznikem velkých jizev, které mohou vést k zohyzdění a trvalému zjizvení kůže.
Faktory negativně ovlivňující akné:
– dědičnost – ale pozor – dědíme pouze typ kůže, nikoli přímo akné
– hormonální nerovnováha nebo zvýšená citlivost receptorů mazových žláz vůči androgenům (mužské hormony)
– bakteriální infekce
– užívání některých léčiv (steroidy, antidepresiva, některé léky proti epilepsii…)
– potravinová alergie, chronická zácpa a znečištění střev
– nadměrná spotřeba solených potravin, cukrů, tuků a živočišných potravin
– nedostatek některých složek potravy a vitaminů (např. vitamin B, beta-karoten, zinek)
– oslabená funkce jater nebo ledvin (hlavní detoxikační orgány)
– stres
– průmyslové znečištění životního prostředí
– užívání nevhodných kosmetických přípravků a nadměrná péče o pleť – příliš častým mytím se kůže nadbytečně vysušuje a zároveň se zvyšuje tvorba kožního mazu
Základní postupy v péči o akné:
– K léčbě je nutné přistupovat individuálně.
– Pacient by měl být informován o dlouhodobém procesu léčby – což je nezbytné k vzájemné spolupráci a důvěře.
– K odstranění nadbytečného kožního mazu je potřebné používat speciální mycí přípravek se správným pH, který pokožku očistí, ale nesmí ji zcela odmastit. Zcela nevhodná jsou běžná mýdla a pleťové vody s alkoholem.
– V terapii je vhodné kombinovat postupy, které snižují produkci kožního mazu, potlačují zvýšené rohovatění kůže a tvorbu zánětu.
– Odstranění vřídků by měl pacient raději přenechat odborně vyškoleným pracovníkům.
– Doporučujeme nezapomínat na včasné hojení čerstvých jizev – velmi dobré výsledky jsou při použití biostimulačního laseru.
Dr. Drahomíra Vídenská
Vademecum zdraví Zima 2006
