Osteoartróza (OA) je nejčastější kloubní onemocnění, které řadíme mezi tzv. degenerativní kloubní onemocnění. Jeho podstatou je degenerativní přestavba chrupavky, zhoršuje se kvalita novotvořené chrupavky a chrupavky postupně ubývá. Tento proces vyvolává i reakci ostatních kloubních tkání. Kost naléhající na postiženou chrupavku se zahušťuje a na jejích okrajích vznikají typické artrotické výrůstky. Drť, jež se uvolňuje z poškozené chrupavky, může vyvolat zánět kloubního pouzdra a zmnožení nitrokloubní tekutiny, může dojít k poškození nitrokloubních struktur, např. menisků.
Příčiny a příznaky onemocnění
Příčina onemocnění není ve většině případů známá (hovoříme o tzv. primární OA). U těchto nemocných však známe alespoň některé rizikové faktory, které mohou riziko vzniku OA zvýšit nebo uspíšit její průběh. Patří mezi ně mimo dědičné faktory, např. obezita, dlouhodobé přetěžování kloubů, oslabení přilehlého svalstva apod. U menšího počtu nemocných se může OA vyvíjet jako dlouhodobý důsledek poškození kloubu úrazem nebo na podkladě vrozené vady kloubu.
Onemocnění začíná obvykle ve středních věkových skupinách a počet nových případů dále se zvyšujícím se věkem pronikavě narůstá, takže u populace nad 75 let věku je postižena absolutní většina. Neplatí však, že by OA představovala pouze „prosté stárnutí“ kloubů. OA může teoreticky postihnout jakýkoli kloub v těle, nejčastěji se však vyvíjí na kolenních kloubech, kyčlích a drobných kloubech ruky.
Nejčastější a nejvýraznější obtíží, která pacienta přivede k lékaři, je bolest kloubu. U nosných kloubů (kyčle, kolena) se objevuje nejdříve bolest námahová, tzv. startovací, kdy pacient pociťuje bolest při prvních krocích – po rozchození bolest ustupuje. Později se může objevit i klidová bolest. Dalším steskem pacientů bývá ztuhlost kloubu, zejména po ránu a po delší inaktivitě (např. sezení apod.). Nejvíce bolestivým pohybem bývá chůze do schodů a zejména ze schodů, chůze po nerovném terénu a dřepy. Později se může objevit i otok kloubu a klidová i noční bolestivost. Při dlouhodobém průběhu mohou nemocní pozorovat omezení hybnosti postiženého kloubu. U OA rukou bývá postiženo obvykle více kloubů; bolest bývá u drobných kloubů prstů spíše klidová a obvykle trvá několik týdnů, je doprovázena otokem a postupně dochází ke zhrubění a deformaci postižených kloubů. U kořenového skloubení palce se postižení projevuje spíše námahovou bolestivostí (např. úchop apod.). Je třeba zdůraznit, že průběh OA je v naprosté většině případů velmi pomalý a na rozdíl od zánětlivých revmatických onemocnění nemá tak závažný dopad na funkci a nerozšiřuje se na další klouby.
Jak se nemoc léčí?
Léčba OA se liší podle lokalizace postižení, pokročilosti onemocnění a je třeba ji navrhnout s ohledem na celkový stav pacienta, jeho nemoci a další pravidelně užívané léky. Základem léčby jsou režimová opatření, tedy zejména redukce váhy u obézních osob. Důležitý je přiměřený pohybový režim,
tj. odstranění nadměrné zátěže postižených kloubů a pravidelné cvičení zaměřené na posilování přilehlých svalových skupin a udržení hybnosti v postižených kloubech bez statické zátěže (plavání, jízda na kole nebo rotopedu). Nevhodná je vytrvalostní zátěž (chůze na dlouhé vzdálenosti apod.) a silové sporty. Při aktivaci onemocnění (klidová bolest, otok) je třeba kloub fyzicky šetřit nebo odlehčit pomocí hůlky či berlí.
Vzhledem k tomu, že je základním projevem OA bolest, je i léčba bolesti prvním léčebných opatřením. Proto podáváme pacientům léky proti bolesti. Novinkou posledních let jsou tzv. pomalu působící léky OA, které se snaží napravit poruchu látkové výměny v chrupavce, posílit a zkvalitnit novotvorbu a zabránit jejímu nadměrného odbourávání. Mají i protizánětlivý efekt. Výhodou těchto léků je cílený mechanizmus účinku, dobrá snášenlivost a minimum nežádoucích účinků, nevýhodou pak relativně pomalý nástup účinku (2–8 týdnů). Léčba musí být dlouhodobá (alespoň tři měsíce), přičemž dosažené zlepšení přetrvává dále po dobu dalších 2–3 měsíců.
Pokud není léčba dostatečně účinná, pacient trpí silnými bolestmi, má výrazně omezenou funkci kloubu nebo choroba postupuje příliš rychle, je třeba zvážit operační léčbu – kloubní náhradu. U kloubů kyčelních a kolenních přinášejí kloubní náhrady ve většině případů výraznou úlevu od obtíží a často vrátí pacienta do normálního života.
MUDr. Martina Olejárová, CSc.
Vademecum zdraví Jaro 2007
