Žaludeční vředy jsou v dnešní době poměrně častým problémem. Trpí jimi 5–10 % obyvatelstva, a to není málo. Prožíváte často stresové situace, chybně se stravujete, nadužíváte léky, které mohou poškodit žaludeční sliznici? Pak patříte do rizikové skupiny lidí, kteří mají nakročeno k tomuto onemocnění.
Hlavní příčiny vzniku
Již před více než 150 lety popsal tuto nemoc jako první tehdy věhlasný lékař Cruveilhier. Uvedl, že příčiny peptického vředu jsou zahaleny hlubokou temnotou. Od té doby prodělaly názory na původ této nemoci složitý vývoj. Klíčový byl poznatek Australanů J. Warrena a B. Marschalla, kteří jako první v roce 1983 popsali Helicobacter pylori. Je to bakterie, která vyvolává zánět žaludeční sliznice. A tak jako datel klove jen do nemocných stromů, tak i k natrávení žaludeční sliznice kyselinou chlorovodíkovou dochází právě v místě zánětu. Proto byla vytvořena tato rovnice: pH + Helicobacter pylori = peptický vřed (zvýšená kyselost s bakterií způsobí vřed).
Hodně nebezpečný bacil
Helicobacter pylori je opravdu velmi zvláštní bakterie. Je názorným příkladem adaptace živého organizmu na extrémní životní podmínky. Vždyť v žaludku je velmi kyselé prostředí (pH až 1). Přesto je infekce touto bakterií nejrozšířenější lidskou infekcí. Udává se, že v rozvojových zemích je jí postiženo až 90 % populace. V zemích vyspělých přibývá pozitivity s věkem. V naší populaci jsou protilátky proti Helicobacter pylori přítomny u téměř 70 % obyvatel. Je zajímavé, že zdaleka ne všichni infikovaní onemocní peptickým vředem. Jedním z možných vysvětlení je existence zvláštních agresivních kmenů, které vředy vyvolávají. Byl také zjištěn vyšší výskyt vředů u pacientů s krevní skupinou 0.
Další příčiny
Ačkoliv je Helicobacter pylori příčinou hlavní, není však příčinou jedinou. Důležitý je také vliv různých léků, například kyseliny acetylsalicylové nebo nesteroidních antirevmatik. Tyto léky mění chemickou skladbu žaludečního hlenu, který chrání sliznici před působením kyseliny chlorovodíkové. Dalším důvodem vzniku vředu je škodlivé působení obsahu dvanáctníku na žaludeční sliznici při tzv. duodenogastrickém refluxu. To je stav, při kterém se vrací obsah dvanáctníku do žaludku. Prokázaný, i když zatím nejasný, je škodlivý vliv kouření. Poslední, ale velmi důležitou příčinou vzniku peptického vředu, je stres. Když se stresujeme, dochází k poruše prokrvení žaludeční sliznice a výsledkem je opět vřed.
Jak se vřed projevuje?
Peptický vřed dvanáctníku postihuje nejčastěji muže mezi 20. a 40. rokem. Výskyt žaludečního vředu bývá u mužů i žen stejný. Příznačná pro tuto nemoc je bolest ve střední břišní čáře nebo vpravo od ní vyskytující se nejčastěji před jídlem nalačno a také 2 a více hodin po jídle. Může dokonce nemocného i vzbudit v noci ze spánku. Tato bolest ustupuje zpravidla po požití stravy a po lécích. Bolest se může šířit až pod pravý žeberní oblouk. Pacienti pak k lékaři přichází s údajnými žlučníkovými obtížemi. Mezi další příznaky patří pálení žáhy, říhání, zácpa nebo zvracení. Chuť bývá zachována a strach z bolestivého hladu může vést k přejídání a následné nadváze. Někteří nemocní naopak ze strachu z bolesti nejedí a hubnou. Známkou aktivity této nemoci je spavost a únava.
Diagnostika
Kromě klasických obtíží, které by měly každého lékaře navést na správnou diagnózu, by mělo být podkladem pro určení diagnózy zejména endoskopické vyšetření. Toto vyšetření dnes téměř vytlačilo dříve hojně používané rentgenové vyšetření. Při endoskopii se také odebírá bioptický vzorek žaludeční sliznice, ve kterém se prokazuje Helicobacter pylori.
Možné komplikace
Přestože jsou peptické vředy ve většině případů onemocnění dobře léčitelné, existují i případy, ve kterých vzniknou komplikace. Tou nejčastější je krvácení ze vředu. Může k němu dojít dokonce i po požití malého množství ulcerogenních léčiv. Další vážnou komplikací je proniknutí vředu žaludku do jiného orgánu. Ještě vážnější je protržení žaludeční stěny v případě, že vřed stěnou proniká příliš rychle. Léčba těchto dvou komplikací je vždy chirurgická.
Léčba
Důležitý pro léčbu žaludečních vředů je dostatečný tělesný i duševní klid. Dostatek spánku působí přímo blahodárně. Zásadní je rovněž dieta. Nevhodná je konzumace pochutin, které stimulují sekreci žaludečních šťáv. Proto je lepší omezit pití kávy, koly a silného čaje. Vyhýbejte se i jídlům, které jsou připravované na přepalovaných tucích, pozor na hranolky, řízky, karbanátky atd. Určitě byste také neměli kouřit. Činí-li vám to výrazné potíže, snažte se alespoň omezit kouření na minimum. Je totiž prokázáno, že u kuřáků se vředy hojí hůře než u nekuřáků. Vyvarujte se užívání tzv. ulcerogenních léků. Patří mezi ně léky s kyselinou acetylsalicylovou, nesteroidní antirevmatika, glukokortikoidy a reserpin. Jak už bylo napsáno výše, peptický vřed je ve většině případů způsoben vlivem kyseliny chlorovodíkové na žaludeční sliznici a infekcí Helicobacterem pylori. Proto i léčba musí pokrýt obě tyto příčiny. Mezi léky, které snižují tvorbu kyseliny chlorovodíkové v žaludku, patří antagonisté H2 - receptorů a inhibitory protonové pumpy. Ty se užívají v kombinaci s antibiotiky.
Chirurgická léčba
Poslední variantou je operace. V dnešní době se chirurgicky léčí hlavně komplikace peptického vředu. Tzv. resekční operace je odstranění té části žaludku, která nejvíce produkuje kyselinu chlorovodíkovou. Ze stejného důvodu se provádí operace s názvem superselektivní vagotomie. Při ní se endoskopickou metodou přerušují nervová vlákna, která zásobují žaludek a řídí tvorbu žaludečních šťáv.
Jaká je prognóza?
Ve většině případů jsou peptické vředy léky a správným dietním režimem dobře ovlivnitelné. Obtíže bývají snesitelné a mnohdy ustávají po několika týdnech i bez léčby. Asi u 10 % nemocných však tělo na léčbu nereaguje. U této části pacientů se mohou objevit i život ohrožující komplikace. Proto, máte-li obtíže výše popsané, je vhodné se nechat vyšetřit lékařem, který vám určí adekvátní léčbu.
zdroj: www.uLekare.cz
Vademecum zdraví Podzim 2009
