Léto je pro většinu lidí obdobím dovolených, při které lidé obvykle opouštějí byty, klimatizované kanceláře a provozy a odjíždějí obdivovat historii, faunu a flóru nejrůznějších destinací. Kousnutí nebo žihadlo může být daní za pobyt v přírodě.
Příznaky bodnutí a kousnutí
V našich podmínkách se nejčastěji setkáváme se včelami, vosami či sršni, jejichž žihadlo může způsobit velké nesnáze dospělým, ale i dětem. Kousnutí komárem, mouchami a některými pavouky může také způsobit reakci, ale většinou mírnější.
Příznaky kousnutí jsou způsobeny injekcí jedu z jedových žláz nebo jiných látek do kůže člověka. Účinek jedu spouští různý stupeň alergické reakce, jejíž závažnost je závislá na citlivosti jednotlivce na tuto látku.
Většina reakcí na bodnutí je mírná a způsobuje více méně obtěžující pocit píchnutí a svědění nebo i mírný otok, který během dne vymizí. Pozdní reakce mohou způsobit horečku, vyrážku, bolesti kloubů a zduření uzlin. Oba typy reakcí (jak časná, tak i pozdní) se mohou vyskytnout u jednoho člověka po jednom štípnutí.
Pouze u malého procenta lidí se rozvine těžká reakce na jed, označovaná jako anafylaxe. Těžká reakce se vyvíjí většinou velmi rychle, řádově jde o minuty. Pokud se tedy vyskytnou příznaky jako obtížné dýchání, otok rtů a krku, mdloby, závratě, zmatenost, rychlý puls, kopřivka na vzdálených místech, popřípadě nevolnost, křeče či zvracení, je nutné neprodleně volat rychlou záchrannou pomoc (255, 112).
A co klíště?
Kousnutí či přisátí klíštěte může způsobit přenos některých závažných infekčních onemocnění. Lymeská borelióza může být pro člověka zdrojem rozmanitých obtíží a nosičem nemusí být jen klíště. Přenos klíšťové meningoencefalitidy je komplikací sice vzácnější, ale mnohem nebezpečnější, neboť výsledkem může být trvalá těžká invalidita. Tomuto onemocnění můžeme předejít včasným očkováním. V případě horečky, svalových bolestí či bolestí kloubů, zduření mízních uzlin nebo v případě zčervenání kdekoliv na těle (i mimo místo kousnutí), navštivte lékaře. Pakliže se po kousnutí od klíštěte dostaví velké bolesti hlavy, obtížné dýchání, bolest na hrudi nebo dokonce ochrnutí, neprodleně volejte rychlou záchrannou pomoc.
Pokud zjistíme na svém těle klíště
– Neodkladně a opatrně odstranit klíště. Vhodné je užít pinzetu k lepšímu uchopení klíštěte co nejblíže u hlavičky a opatrným tahem jej odstranit. Tradiční kroucení klíštěte odstranění neulehčí.
– Postižené místo je vhodné omýt vodou a mýdlem a místo vpichu popřípadě potřít desinfekčním roztokem.
– Pokud se nepodaří klíště kompletně odstranit, je lépe poradit se s lékařem.
První pomoc při mírné reakci
– Přesuneme se do bezpečné oblasti, abychom se vyvarovali dalších žihadel nebo kousnutí.
– Postižené místo chladíme gelovým sáčkem nebo ledem zabaleným v látce (balíček mražené zeleniny), abychom zmírnili otok a bolest.
– Lokálně můžeme aplikovat vhodné masti nebo krémy, nebo pastu z jedlé sody (3 čajové lžičky sody a 1 lžičku vody) na postižené místo několikrát denně do vymizení příznaků.
– Antihistaminika podáváme lokálně, u alergiků je vhodné podat i celkově.
– Pokud se u postiženého objeví příznaky střevní (mírná nevolnost, křeče v břiše, průjem) nebo otok rozšiřující se na 2 prsty od místa vpichu, je nutné neprodleně vyhledat lékaře.
První pomoc při těžké reakci
– Zjistit, zda postižený není alergik a nemá u sebe prostředky jako je tzv. autoinjektor s epinefrinem (EpiPen). Pokud ano, je nutné podat lék neprodleně: autoinjektor přitiskneme na stehno a podržíme ho několik sekund. Poté 10 sekund masírujeme místo injekce, abychom urychlili vstřebávání léku. Pokud je autoinjektor k dispozici, je důležité přečíst si pozorně návod, abychom předešli problémům.
– Pokud jsou k dispozici antihistaminika, je dobré je postiženému podat, samozřejmě za předpokladu, že je postižený schopen tablety spolknout bez dušení.
– Nechat postiženého ležet v klidu na zádech se zdviženými dolními končetinami (autotransfuzní poloha).
– Uvolnit tísnící šat a přikrýt postiženého přikrývkou.
– Pokud postižený zvrací, je nutné uložit jej do stabilizované polohy na boku.
– Pokud chybí známky krevního oběhu (dýchání, kašlání a pohyb) je nutné neprodleně zahájit oživování (zevní srdeční masáž, dýchání z úst do úst).
MUDr. Stanislav Machart
Vademecum zdraví Léto 2006
