Dermatolog přichází velmi často do styku s onemocněním nebo stavy, kdy jsou různé kožní projevy a psychika úzce propojeny. Souvislostmi somatických (tělesných) a psychických stavů, možnostmi určování přesné diagnózy a léčbou různých onemocnění tohoto typu se zabývá psychodermatologie, obor sdružující odborníky různého zaměření – dermatology, psychology, psychiatry.
Jak psychika ovlivňuje tělesné změny
Psychosomatická medicína ve svém nejširším pojetí předpokládá, že člověk ve zdraví i v nemoci, v každém okamžiku i ve všech fázích svého života, představuje jednotu psychického a somatického stavu ve vztahu ke svému prostředí. Člověk je tedy ovlivňován ve svém bytí jak svým tělesným stavem, tak i duševními pochody a okolními vlivy.
Představme si únikovou reakci zvířete při ohrožení predátorem. Únikové mechanizmy se vystupňují: tepová frekvence a krevní tlak se zvýší; krev je odváděna do svalů, bdělost vrcholí, a v té chvíli zvíře vyráží, aby si zachránilo život. Přítomnost vnitřní nebo vnější síly, která hrozí narušit rovnováhu organizmu, je vnímána jako stresor a stresová reakce představuje normální reakci sloužící k zachování života. I když si sami sebe představujeme jako vysoce vyvinuté a civilizované bytosti, je tato reakce dokonale zachována i u nás, u lidí. Jen přímé ohrožení života je zde nahrazeno přetížením na pracovišti, dopravními zácpami či znečištěným životním prostředím. Mechanizmy, kterými bychom se měli s těmito nepříjemnostmi vypořádat, se však ještě dokonale nevyvinuly.
Chronicita stresu vede k vyčerpání organizmu a k nemoci, má nepříznivý účinek na celkový zdravotní stav a očekávanou délku života. Ukázalo se, že samota, nedostatek zájmu ze strany blízkých osob i společnosti, pracovní neúspěchy a další životní stresory, jakými mohou být například i zkouška na škole či ztráta zaměstnání, mohou vyvolat změny v imunitním systému. Člověk trpí na rozdíl od zvířat ještě jednou zvláštní formou stresu. Připouští si obavy z událostí, které nenastaly a pravděpodobně ani nenastanou. Jedná se třeba o obavy z finanční nejistoty, strach z nádorového onemocnění, ze ztráty blízké osoby a následné samoty atd.
Nejčastější psychosomatická onemocnění kůže
Pro psychosomatická onemocnění je typické, že jejich vznik může být přímo vztažen k předchozí psychologické události nebo k osobní charakteristice. Průběh nemoci je v těchto případech výrazně ovlivňován psychologickými faktory.
Psychosociální vlivy na některé kožní choroby jsou známy již celou řadu let. K onemocněním, která řadíme mezi psychosomatická, patří především psoriáza – lupénka, atopická dermatitida, areátní alopecie – ložiskové vypadávání vlasů, chronická kopřivka, akné, opar nebo různé typy svědění kůže.
Následky kožních onemocnění
Kožní onemocnění postihuje často lidi zvýšeně emočně citlivé. Ve struktuře osobnosti se projevuje výrazná úzkostnost a depresivní ladění. Dalším projevem je opoždění emočně sociálního zrání a silná závislost na rodině.
Rozsáhlé a viditelné dermatózy jsou obvykle spojeny s narušením chování v psychosociální oblasti. Chronické onemocnění kůže může přerušit osobní aktivity člověka-pacienta, zasahuje do vykonávání práce a do jeho sociálních vztahů s okolím. Stejně tak zvětšuje sociální citlivost a tendenci vyhýbat se sociálním kontaktům. Viditelné příznaky kožního onemocnění bývají obvykle příčinou sociální stigmatizace a marginalizace. Stav kůže může být stresorem, pokud jej člověk vnímá jako obtíž, často zhoršuje jeho image a působí mu trápení. Bolestivost, svědění, nápadnost ve vzezření a čas, který pacient musí péči o pleť věnovat, přispívají k zakotvení pacienta v jeho nemoci. V této souvislosti je dobré si uvědomit, že studie v poslední době prokázaly, že například psoriáza vede k podobné invalidizaci jako jiná závažná interní onemocnění. Má stejné důsledky na kvalitu života nemocných jako například vysoký krevní tlak nebo chronické srdeční onemocnění. Podobně i atopická dermatitida ve svých důsledcích postihuje nejenom pacienta, ale celou pacientovu rodinu. Prokázalo se i to, že projevy akné zvyšují v některých případech dokonce riziko sebevraždy.
Proto je tak důležité, aby vedle odborné dermatologické péče byla pacientovi poskytnuta i psychologická pomoc, bez níž by se se svým zdravotním stavem vyrovnával mnohem obtížněji.
Co nabízí psychoterapie?
Psychoterapeutická intervence by měla být zaměřena na posílení a vyhranění pacientova Já, nalezení jeho nezastupitelného místa v rodině, směřuje k otevření se novým možnostem a příležitostem. Cílem je dovést pacienty k tomu, aby přestali být úzce zaměřeni pouze na projevy svého kožního onemocnění a aktivitu vložili spíše do rozvinutí osobního potenciálu k plnohodnotnému uplatnění se v širším sociálním prostředí.
Psychologické vyšetření a intervence, individuální, rodinná a skupinová psychoterapie jsou tedy vhodnými možnostmi ovlivnění kvality života pacientů trpících chronickým kožním onemocněním.
MUDr. Marie Selerová, Ph.D., MUDr. Miroslav Kobsa
Vademecum zdraví Zima 2006
