Opalování nepřináší člověku jen přitažlivost v podobě bronzového osmahnutí pokožky, ale může způsobit i vážné zdravotní potíže. Proto je zapotřebí dbát při opalování jistých pravidel.
Jakým rizikům se na slunci vystavujeme?
Tím nejviditelnějším projevem nadměrného slunění je spálená pokožka. Začne se projevovat několik hodin od opalování zarudnutím pokožky, jejím intenzivním pálením a v těžších případech i tvorbou puchýřků. Současně s tím může dojít i k celkovému přehřátí organizmu doprovázenému teplotou, zvracením či bolestmi hlavy.
Při opalování však není vystavena nebezpečí pouze pokožka. V ohrožení jsou i naše oči. Ultrafialová (UV) složka slunečních paprsků dokáže v akutních případech vyvolat zánět rohovky. Ten se projevuje přecitlivělostí a pálením očí.
Negativní účinky opalování se však nemusejí projevit bezprostředně. Účinky UV záření se totiž v těle hromadí a projevit se mohou až po mnoha letech, a to tím nejhorším možným způsobem – tvorbou kožních nádorů různých typů. Nejzhoubnější z nich je melanom – nádor z pigmentových buněk, nádor, jehož výskyt bohužel neustále stoupá.
Jak se před sluncem chránit?
Ochrana každé části lidského těla před negativními účinky slunečního záření má svá specifika. Ochranu očí zajistí správné sluneční brýle. Při jejich výběru bychom měli dbát především na to, aby měly stoprocentní UV filtr a vhodný barevný filtr – nejvhodnější je hnědý, žlutý a šedý. Dále pamatujme na to, že UV paprsky pronikají i přes mraky, a tak se nenechme zmást zataženou letní oblohou.
Pokud jde o ochranu kůže, máme dnes k dispozici nejrůznější krémy, mléka, gely i spreje.
Obranyschopnost kůže proti UV záření lze zvýšit použitím tzv. sunscreenů – látek s různě vysokým ochranným faktorem, které dovolují prodloužit pobyt na slunci, aniž by se kůže spálila. Podle složení dokáží zachytit velkou část UV záření.
Užívání ochranných krémů je i nejlepší prevencí proti nejzávažnějším následkům opalování – kožním nádorům. I tak bychom se však měli vyvarovat opalování v poledních hodinách. To by měli mít na paměti zvlášť mladí lidé a rodiče malých dětí – více než polovina celoživotní dávky ultrafialového záření dopadne na člověka v prvních dvaceti letech jeho života.
Nezapomínejme na pitný režim
Pobyt na slunci má ale vedle vystavování se ultrafialovým paprskům ještě jeden dopad na naše tělo; ztrátu tekutin, která může v extrémních případech představovat až 4 litry vody za den.
Protože voda je nosičem mnoha prvků, například minerálů, a působí i jako chladící kapalina bránící přehřátí organizmu, je třeba dodržovat určitá pravidla pitného režimu. To především znamená pít dostatečné množství vody, podle doby strávené na slunci třeba i 5 litrů. Do tohoto množství se přitom nezapočítávají močopudné nápoje, jako například káva. Vhodné jsou naopak minerální vody, přičemž je ale nutné si uvědomit, že každá minerálka má jiné složení, a proto bychom je měli střídat.
jp
Vademecum zdraví Léto 2007
