Asthma bronchiale, průduškové astma, bylo dříve v češtině označováno jako záducha, což je termín spojený s dušností. Typickými příznaky astmatu je právě záchvatovitá dušnost, která může být klidová nebo vzniká při námaze, dále pískoty a pocit tíže na hrudníku. Kašel pak často bývá i jediným projevem astmatu. Uvedené příznaky odeznívají spontánně nebo jako důsledek úspěšné léčby.
Co je to astma?
Astma je v současné době definováno jako chronický neinfekční (astmatický, alergický) zánět průdušek spojený s jejich hyperreaktivitou, tj. nadměrnou dráždivostí, a s přestavbou průduškové stěny. Průběh astmatu je individuálně velmi proměnlivý. Astmatický zánět je však v průduškách nemocných přítomný trvale a v době exacerbací, tj. vzplanutí astmatu, dochází k jeho zintenzivnění. Exacerbace astmatu, dříve označované jako akutní astmatický záchvat, mají různý stupeň závažnosti: mohou se vyvíjet pozvolna, nebo může dojít k rychlému rozvoji těžké exacerbace, kdy je nemocný bezprostředně ohrožen na životě. Astma je dnes dobře léčitelná, ale ve své podstatě nevyléčitelná, tj. celoživotní nemoc. Výhledově se ředpokládá, že během 20–30 let bude i astma nemocí zcela vyléčitelnou. Stále však platí, že čím později je astma diagnostikováno a čím později a méně vhodně je léčeno, tím je jeho průběh horší a zanechává pak často i trvalé následky na průduškách, které se mimo jiné projevují jejich zhoršenou funkcí.
Statistiky
Odhaduje se, že ve světě v současné době trpí astmatem 300 miliónů lidí. Podle Světové zdravotnické organizace se v roce 2001 celosvětově objevilo 17,5 miliónu nových případů, z toho 1,76 miliónu v Evropě. V roce 2001 došlo celosvětově k 225 723 úmrtím v důsledku astmatu, z toho k 39 507 případům v Evropě. Astma se může projevit v každém věku, ale nejvíce nových astmatiků přibývá mezi dětmi, kde bylo astma vyhodnoceno jako nejčastější neinfekční chronická choroba. V České republice trpí astmatem 8 % populace, tj. 800 000 osob, ale v dětské populaci, tj. ve věku do 14 let, se astma vyskytuje až u 7–12 % dětí. Úmrtnost na astma je v České republice tradičně velmi nízká, v roce 2004 bylo příčinou úmrtí 96 osob.
Astma a alergie
Astma je spojeno s alergií, která je průkazná u většiny dětí s astmatem, ale jen u poloviny dospělých astmatiků. Podstatou alergie je přecitlivělost na běžné látky z prostředí, mezi které patří především pyly, roztoči, zvířecí alergeny, plísně, peří, ale také některé potraviny, jako je ovoce, mák, ořechy, mléko, mouka, ryby, sýry. Někdy je alergie tzv. zkřížená. Klasickým příkladem je alergie na pyl břízy se současnou orální alergickou reakcí ústní sliznice na jablka či kořenovou zeleninu. Astma je nemoc dědičná, dědí se dokonce i dispozice k alergii. Tuto vlohu označujeme jako atopie. Ta ve světové i české populaci neustále narůstá a dnes dosahuje vysokých 30–40 %. Projevy alergie závisejí na postižených, tj. cílových respektive bariérových orgánech. Alergický zánět kůže se projevuje jako nepříjemně svědící atopický ekzém, alergická reakce na nosní sliznici se manifestuje alergickou rýmou, postižení očí se projeví alergickým zánětem spojivek, zasažení zažívacího systému pak orálním alergickým syndromem nebo střevními příznaky. Jsou-li cílovým orgánem alergie průdušky, jde o průduškové astma. U alergického jedince se často vyskytuje více příznaků najednou, někdy na sebe projevy alergie dokonce navazují. Je známé zvýšené riziko rozvoje astmatu u dětí s alergickým ekzémem, kdy až dvě třetiny dětí s kojeneckým alergickým ekzémem jsou ohroženy vznikem astmatu. Nejzávažnějším rizikovým faktorem pro vznik astmatu zůstává alergická rýma. Asi 60–80 % astmatiků trpí současně i alergickou rýmou a 20–40 % pacientů s alergickou rýmou má rovněž astma. Alergiků jsou nyní v České republice již 2,5 miliónu, alergickou rýmou trpí 1,25 miliónu osob, alergický (atopický) ekzém byl diagnostikován u 1 miliónu lidí.
Jak se astma vyšetřuje?
Diagnóza astmatu se opírá o výskyt astmatických příznaků a o průkaznou vratnost obstrukce (zhoršení průchodnosti) a hyperreaktivitu průdušek. Z toho je zřejmé, že potvrzení diagnózy astmatu nelze provést bez vyšetření funkce plic prostřednictvím tzv. spirometrie. Diagnóza astmatu není postavena na zjištění alergie, jak se dosud poměrně často mylně stává, hlavně u dětí. Za předpokladu, že specializovaná sestra je dostatečně zkušená, lze spirometrické vyšetření u dětí provést již ve věku tří let. Astma je z hlediska závažnosti rozděleno do 4 stupňů na přechodné (intermitentní), lehké, středně těžké a těžké – přetrvávající (perzistující). Tato stupňová klasifikace astmatu umožňuje jednotný léčebný přístup, jehož hlavním cílem je dosažení dobře kontrolovaného astmatu, tj. astmatu bez příznaků, bez exacerbací, bez omezení jakýchkoli životních aktivit nemocného.
Léčba astmatu
Léky používané při léčbě astmatu – antiastmatika – se dělí na dvě skupiny: na léky preventivní a na léky úlevové. U obou skupin léků je preferována inhalační cesta podání, neboť vdechnutím se účinné látky dostávají přímo na místo určení, tj. na sliznici průdušek, a to s velkou rychlostí nástupu účinku, která je srovnatelná s injekčním podáním léku do žil. Inhalační cesta umožňuje podávání léků v mikrogramových dávkách – zatímco v tabletách či injekcích je nutno podávat dávky miligramové – ,čímž se minimalizují celkové nežádoucí účinky léků a zvyšuje se tím i bezpečnost léčby. Každému pacientovi je nutno individuálně „ušít léčbu na míru“ a vedle léku je třeba vybrat i inhalační systém, naučit nemocného s ním správně zacházet a inhalační techniku také pravidelně kontrolovat, jinak bývá zatížena poměrně velkou chybovostí.
Protože je astma chronickou zánětlivou nemocí, je nutno již od 2. stupně astmatu (lehkého, přetrvávajícího) trvale podávat protizánětlivé preventivní léky, z nichž nejúčinnější jsou inhalační hormony – kortikosteroidy, které jsou dnes považovány za léky prvé volby. Druhou skupinu antiastmatik představují léky úlevové způsobující roztažení průdušek, bronchodilataci. Ty se aplikují jen při obtížích nebo jako prevence před námahou vyvolaným astmatem. Nutnost pravidelného užívání úlevových léků je známkou, že astma není pod dostatečnou kontrolou. V takovém případě je nutno prověřit inhalační techniku, dodržování pravidelného užívání preventivních léků a zvážit změnu jejich dávkování nebo druhu léku. Je nutno léčit i ostatní projevy alergie, především alergickou rýmu, neboť horní a dolní dýchací cesty se vzájemně ovlivňují. Někdy způsobují zhoršení astmatu i léky používané k léčbě jiných nemocí, jako jsou betablokátory – léky indikované pro léčbu vysokého krevních tlaku a ischemické choroby srdeční nebo antirevmatika odvozené od kyseliny acetylsalicylové.
V současné době existují moderní kombinované léky, které umožňují dosáhnout úplné kontroly astmatu. Astmatik si však musí být vědom, že preventivní léky musí užívat i v období, kdy nemá žádné potíže. Preventivní antiastmatika je bezpodmínečně nutno užívat během celého těhotenství, neboť při dlouhodobém zhoršení astmatu v graviditě by mohl být ohrožen i vývoj plodu. Proto je absolutně nezbytná spolupráce astmatika a jeho rodiny v léčebném programu, jeho výchova a informovanost o tom, co astma a alergie představují a co je jejich podstatou.
Pacienti musí pochopit, že je účelné nemoc léčit nejen dlouhodobě léky, ale že je třeba také přijmout určitá opatření ve způsobu života. Je nutno se vyhýbat příčinným alergenům a ostatním spouštěčům astmatu, jako je např. tabákový kouř. Dnes je zcela jednoznačně prokázáno, že pasivní i aktivní kouření vyvolávají astma, zhoršují jeho průběh a závažnost a také oslabují účinnost antiastmatik. Při pochopení a dodržování těchto zásad lze dosáhnout stavu, kdy astmatik žije plnohodnotným životem a omezení způsobená svým onemocněním v podstatě nepociťuje. Nemocný musí své astma řídit a nesmí dopustit, aby astma řídilo jej.
Kde hledat informace
Soustředěný boj s astmatem probíhá celosvětově pod záštitou Světové zdravotnické organizace (WHO). Základní doporučení pro prevenci, diagnostiku a léčbu astmatu vydává a pravidelně inovuje Globální iniciativa pro astma (GINA), jejíž dceřinou organizací je v České republice Česká iniciativa pro astma (ČIPA o.p.s.), která zastřešuje i Pylovou informační službu (PIS). Tyto organizace mají své webové stránky, www.ginasthma.org a www.cipa.cz a www.pylovasluzba.cz. I na nich lze získat mnoho užitečných rad a informací.
MUDr.Viktor Kašák
Vademecum zdraví Podzim 2006
