S nástupem podzimu přichází období viróz a nemocí z nachlazení. Základními příznaky těchto onemocnění jsou kašel a rýma.
Co způsobuje rýmu?
Rýma je v tomto období nejčastěji způsobena virovým onemocněním nosní sliznice se zvýšenou sekrecí hlenu. Prochlazení je podmínkou jejího vzniku – umožní jinak málo nebezpečnému viru zaútočit. Běžná rýma sebou nepřináší výrazné problémy a i dnes platí, že léčená rýma trvá týden a neléčená sedm dní a že na rýmu je kapesník (dnes již samozřejmě kapesník na jedno použití, který omezuje riziko přenosu nákazy na okolí). Důležité však je, že pomocná léčba odstraní řadu nepříjemných projevů rýmy, uvolní dechové cesty, zlepší celkovou pohodu a omezí riziko komplikací rýmy včetně přechodu do chronicity. O vhodných pomocných lécích každého rád poučí jeho lékárník. Patří sem zvláště kapky do nosu omezující otok sliznice a zlepšující odtok hlenu i průchodnost dechových cest.
Chronická a alergická rýma
Jinou kapitolou je rýma chronická a rýma alergická. U chronické rýmy se vytvářejí na nosní sliznici vegetace, které dlouhodobě zadržují probíhající infekci a zánět. Často vzniká u fyziologicky predisponovaných jedinců s anatomickou poruchou nosní přepážky (ať už vrozenou, nebo poúrazovou). Následují nepříjemné a někdy i nebezpečné záněty nosních dutin nebo i zhoršení čichu. V těchto případech je už třeba obrátit se na odborného lékaře (ORL) a hledat správné řešení situace. V léčbě mají tradičně své místo inhalace, antibiotika a v indikovaných případech i chirurgické odstranění anatomických příčin.
Alergická rýma je způsobena jiným – atopickým – mechanismem. Jde o zbytnění nosní sliznice na základě alergické reakce citlivých jedinců na alergen. Známá je senná rýma, odvozující původ obtíží z pylů trav v době sušení sen. Alergenem mohou být i ostatní pyly – pak se rýma vyskytuje opět sezónně, v době květu příslušných rostlin. Alergen však může být i jiného původu (například potravinový, zvířecí apod.), a proto se i tato rýma může vyskytovat celoročně, včetně podzimu. Základem léčby je odstranění příslušného alergenu a podání antihistaminik. Běžné problémy řeší praktický lékař, v komplikovanějších situacích zasahuje už většinou alergolog.
Proč kašleme?
Kašel je fyziologický obranný reflex, probíhající na základě podráždění sliznice průdušek mechanickým, tepelným nebo chemickým podnětem. Prudké stažení dýchacích svalů a hladkého svalstva průdušek vede k rychlému vypuzení vzduchu, které má za úkol odstranit příčinu podráždění z dechových cest. (Pro zajímavost – rychlost vzduchu v dechových cestách při kašli je až 11 litrů za vteřinu.)
Rozlišujeme dva druhy kašle: suchý – dráždivý a vlhký – produktivní.V průběhu virózy přechází většinou počáteční dráždivý kašel ve vlhký. Cílem léčby je podporovat vykašlávání hlenu léky snižujícími jeho vazkost a tlumit nepříjemný dráždivý kašel, zvláště v nočních hodinách, aby nerušil klidný spánek. I některé z těchto základních léků jsou v lékárnách k dispozici volně, bez lékařského předpisu.
Prevence proti nachlazení
Pokud nemoc z nachlazení – viróza s rýmou a kašlem – probíhá nekomplikovaně, odeznívá při správném přístupu s pomocnou léčbou velmi rychle i bez konzultace s lékařem. Klid na lůžku, dostatek tekutin a vitamínů (nejlépe v přírodní formě), kapky na kašel a rýmu, eventuálně Prieznitzův obklad při bolesti v krku zvládnou většinu těchto chorob i bez návštěvy lékaře. Je třeba pamatovat na to, že zbytečný pobyt v dopravních prostředcích a v čekárně lékaře neprospěje vám ani vašemu okolí.
Praktického lékaře je naopak nutno navštívit vždy, když teplota neustupuje ani po několika dnech takto prováděné léčby a platí pravidlo, že každý kašel trvající déle než tři týdny má být řádně vyšetřen. Takový kašel pravděpodobně už není fyziologický a může signalizovat i vážnější onemocnění dýchacích cest.
Nakonec je třeba zdůraznit kuřákům, že jejich kašel rozhodně není kašlem fyziologickým. Jde o kašel z chronického dráždění sliznic dýchacích cest zplodinami cigaretového kouře a je typickým příznakem chronické kuřácké bronchitidy – zánětu průdušek. Chronické dráždění pak může vést i k daleko závažnějším onemocněním dýchacího systému, včetně rakoviny.
MUDr. Zdenka Poláková
Vademecum zdraví Podzim 2006
